Vzlet

Imerzivní ponor do minulého času, inspirovaný textem René Levínského. „Noc, kdy na Kavčím plácku umřel Michael Jackson a Orestés se na to jenom díval...“

„Jejich země se nachází daleko od všech lidí. A nebo se ta dálka jenom zdá a bydlí hned vedle vás, za oknem světlíku, za zdí bytu? Je to území, které lze najít pouze s přesnými souřadnicemi. Prožívají v těchto vzdálených končinách celý život a málokdo o tom ví. Každý den se k nim na několik hodin vydávají vyslanci naší společnosti, aby jim za poplatek propůjčili své ruce a nohy, a pak je opět zanechali v jejich hloubání. Myšlení je totiž jediný svobodný akt. Nikoho k němu nepotřebují.“

Dokumentární inscenace odkrývající téma samoživitelství z perspektivy dívek, žen, dcer a matek.

Divadelní projekt, v němž se setkávají dva zdánlivě odlišné světy, dva týmy: DVĚ GENERACE. Každá si o té druhé něco myslí a každá si myslí něco o sobě. Dávají se do řeči, oťukávají a poznávají se. Jak moc se naše představy míjí s realitou? Vidíme se v sobě navzájem? Jaké strachy sdílíme? Jak si představujeme budoucnost a jak jsme se dostali do bodu, ve kterém jsme teď...?

Pohybově-obrazová inscenace vycházející z nezveřejněných deníků výjimečného režiséra Petra Lébla (1965-1999), který byl jednou z nejvýznamnějších uměleckých osobností českého divadla 90. let.

Původní komická opera o třech dějstvích a dvou chodech. Rituální vítání jara jako příležitost podívat se do vlastních střev. Na ves se pomalu snáší sníh, je zima a krutý hlad. Naštěstí je za rohem toužebně očekávaná událost, která všechny zachrání. Přijede řezník, bude zabijačka...

Společenská intervence, kolektivní akce nebo taneční inscenace? Vstupte do našeho tvůrčího obýváku a staňte se součástí dobrodružné proměny z běžného člověka v bdělé, inteligentní a plastické tělo, bryskně jednající na hlasové instrukce choreografa. Choreograf se naopak zredukuje v pouhou vůli, hlas motivující na dálku všechny zúčastněné v reálném čase a prostoru. Je na vás, ve které realitě se budete chtít zúčastnit...