Premiéry

Po mimořádném ohlasu muzikálů Čarodějky z Eastwicku či Bídníci, přichází nyní Městské divadlo Brno ve spolupráci s Cameron Mackintosh Ltd. a produkcí Walt Disney s rodinným muzikálem Mary Poppins, českým divákům známým v prvé řadě díky divadelnímu remaku proslulého filmu z roku 1964, ověnčeného pěti Oscary. Ten vznikl na motivy dětských knížek známé anglické autorky P. L. Traversové. Náš příběh se odehrává v Londýně konce 19. století a jeho hrdinkou je originální vychovatelka Mary Poppinsová, která se zjeví na přání malých dětí Banksových, jimž rodiče nevěnují příliš pozornosti. Tato dokonalá vychovatelka disponující kouzelnými dovednostmi prozáří jejich dětský svět hravostí, svobodou a fantazií a zcela převrátí přísný řád Banksovic domu natolik, že nakonec dokáže proměnit i samotné rodiče. Protože jak říká sama Mary: "Stačí jen chtít a rázem vše je možné!". Největší muzikálový producent všech dob, sir Cameron Mackintosh, čekal na možnost převedení filmové verze do divadelní podoby celých 40 let. Zcela jedinečnou divadelní show doplnil novými písněmi a vytvořil na jeho základě mimořádně výpravnou podívanou, která sklízí úspěchy v Londýně i na Broadwayi. Městské divadlo Brno se díky svému světovému renomé stalo teprve 6. divadlem světa, kterému byla exkluzivně povolena licence pro uvádění tohoto technologicky velmi náročného muzikálu. Bohatě výpravných scén, nádherných kostýmů i opravdových jevištních kouzel (prozradíme jen, že Mary se svým deštníkem opravdu vzlétne) je tady vskutku požehnaně – stejně podstatné je ovšem to, že žádný z vnějších efektů nezničí to základní: působivý a všem blízký příběh o rodině, jejíž členové najdou cestu zpátky k sobě navzájem. A to teprve dělá z Mary Poppins příběh nejen úchvatný, ale doslova superkalifradžilistikexpijalidózní. A cože to slovo znamená? Přijďte se podívat! Režie inscenace se chopil Petr Gazdík, držitel Ceny Thálie za rok 2009. Těšit se lze na strhující hudební show plnou magie, náročná taneční a stepařská čísla a samozřejmě na úžasné představitelky titulní role: Alenu Antalovou, Radku Coufalovou či Johanu Gazdíkovou. V dalších hlavních rolích se představí Dušan Vitázek nebo Denny Ratajský, Martin Havelka nebo Milan Němec, Jana Musilová nebo Markéta Sedláčková, Zdena Herfortová nebo Monika Světnicová, Tomáš Sagher nebo Lukáš Vlček, Karel Mišurec nebo Ladislav Kolář, Zuzana Maurery nebo Lenka Bartolšicová.

Scénická koláž na téma zázraku, zrajícího tiše v temných sudech, jenž je inspirací i prokletím, náboženstvím i hříchem, smíchem i slzou... Opíjejte se tudíž bez oddechu, vínem, poezií či ctností, čím chcete, ale opíjejte se. Víno je prokletím lidstva i jedním z největších darů. Lidé pod jeho vlivem napáchali strašné věci a současně dokázali stvořit mnoho nezapomenutelných děl. Alkohol je zkrátka dobrý sluha i zlý pán, jehož vliv může i nemusí mít fatální důsledky. Bez debat je ale především zdrojem inspirace pro tvůrce komedie, kteří z něho mohou čerpat a využívat jeho slabin. Hra Divadla Viola „O případném pití aneb Musí se to umět“ nechce moralizovat, ani zlehčovat. Vypráví o alkoholu s láskou, smíchem, slzami a především připomíná to, že nelze být amatérem a současně „chlastat první ligu“. Ke všemu jsou třeba zkušenosti a platí to i pro ochutnávání lahodných moků ze zrajících sudů. V hlavních koštují Jiří Štěpnička a Jaromír Meduna. Na klavír doprovází Emil Viklický.

Divadlo Xaver uvede českou premiéru pohádkové inscenace pro nejmenší o přáních, která se plní navzdory osudu. Inscenace vznikla volně na motivy knihy Freda Bernarda a Françoise Rocy Jesus Betz. Hlavní hrdina příběhu je postižený chlapec, který jde vytrvale za svým cílem. Zpočátku ho na cestě provází jeho tatínek, ale když se syn osamostatní, změní se tatínek v pouhého vypravěče, který hrdě popisuje synovy úspěchy. Eman se přidá k cirkusu, kde vždy rádi ukazovali nejrůzněji postižené lidi. Zde si získá úctu a respekt a zamiluje se do krásné artistky-trapézistky. Artistka má všechno, mládí, úspěch, krásu, ale chybí jí hlas, je němá. Eman si umane, že s ní stůj co stůj bude vystupovat na visuté hrazdě. Hlavní hrdina postupně získá nejen přízeň krásné trapézistky, ale i důvěru principála, který povolí, aby si Eman s trapézistkou vytvořil svoje vlastní číslo a vystupovali spolu v běžném cirkusovém programu. Někdy vyhrává ten, kdo je na tom nejhůře. V inscenaci pro jednoho herce a dvě loutky účinkuje Antonín Novotný. Premiéra se uskuteční na Malé scéně divadla Minor.

Záhadná femme fatale Emilia Marty převrací naruby život každého, s nímž se setká. Čapkova fantastická komedie se záhadnou, až detektivní zápletkou přináší pohled do světa operních div, do světa zdegenerované šlechty i maloměšťáků. Tajemství dlouhověkosti bude navždy pohřbeno. Režie jedné z nejznámějších Čapkových utopií se ujal Robert Wilson, světoznámý americký režisér a výtvarník, který již v opeře Národního divadla velmi úspěšně nastudoval Janáčkův Osud a v červnu 2010 uvedl premiéru Káti Kabanové. I tentokrát vedl zkoušky zcela neobvyklým způsobem. Jedním z typických rysů Wilsonových režií je divadlo postavené na výrazné vizualitě a formě. V hlavní roli se představí Soňa Červená - legendární česká herečka a operní pěvkyně. Dále hrají Miroslav Donutil, Jan Bidlas, Pavla Beretová nebo Anna Schmidtmajerová, Petr Pelzer, Filip Rajmont, Václav Postránecký, Milan Stehlík a Vladimír Javorský. Inscenace bude uváděna na scéně Stavovského divadla.

Autorská dvojice Kolečko-Svoboda a skladatel Petr Wajsar se po úspěšných Pornohvězdách tentokrát vrhnou do pohádkového světa. Přesněji řečeno do světa počítačových her. Naším průvodcem bude Všechnozmák, hrdina stejnojmenné počítačové hry. Hrdina, který umí všechno. Létat na kouzelných sáňkách, přechytračit moudrého Hádankohřiba, prostě proskákat všechny levely. V tom posledním musí Všechnozmák vysvobodit čaroděje. Když se mu to podaří, jeho rodiče, kteří se stále hádají, se zase budou mít rádi. Tedy jeho rodiče... Přesněji řečeno rodiče malého Edy, který hru někde v opravdovém světě hraje a stává se na moment Všechnozmákem. Jen aby nezapomněl, kdo skutečně je... V muzikálovém příběhu ovládaném joystickem hrají Štěpán Benoni, Dana Marková, Eva Nádaždyová, Lenka Zbranková, Zdeněk Velen, Zuzana Mixová, Petr Šmíd, Zdeněk Dolanský, Jan Krafka a Lukáš Homola. Inscenaci připravil režisér Tomáš Svoboda.

Svobodomyslný zloděj koní Lujko Zobar se vysmívá zákonu a pyšní se svou nepolapitelností. Při krádeži koní z důstojnických stájí je však vážně poraněn a díky šťastné náhodě se dostává do ošetření Rady, tajemné ženy s údajně čarodějnými schopnostmi. Přestože setkání obou mladých lidí přeroste ve vášnivě osudovou lásku, Rada Zobara prosí, aby na ni zapomněl, a tajně odejde neznámo kam. Zobar dál krade koně a je zlým snem ambiciózního poručíka Siládiho, jehož mstě nezůstává ušetřen nikdo, kdo by se pokusil Zobara krýt. Nad odvážným, avšak tvrdohlavým zlodějem koní se pomalu začíná utahovat smyčka, která zlověstně visí i nad opětovným setkáním s Radou. Baladický příběh z prostředí kočujících Rómů proslavil moldavský film z roku 1975. Se souborem SD se do práce s podmanivými melodiemi a temperamentními tanci strhujícího muzikálu pustil režisér a choreograf Radek Balaš. Lujko Zobara, zloděje koní ztvární Petr Čagánek. Jako Radu uvidíte Pavlínu Vaškovou.

Ostravské Divadlo Petra Bezruče uvede novou českou hru Martina Františáka. Nevěsta je nesmiřitelným podobenstvím vztahu matky a dcery z doby, ve které starostové kradou, myslivci střílí a exekutoři přivádějí obyčejné lidi k šílenství. Příběh vychází ze skutečných reálií uplynulých padesáti let života nejmenované moravské vesnice. Příběh, který otevírá staré konflikty žijících pamětníků. Hrají Pavla Gajdošíková, Zdena Przebindová, Josef Králík, Přemysl Bureš, Jan Vápeník, Markéta Haroková, Marcela Čapková, Lukáš Melník, Dušan Urban, Tomáš Dastlík a Tereza Vilišová. Inscenaci režijně připravil její autor Martin Františák.

Chcete vědět, co všechno se může stát, když si řádové sestry uvaří k smrti dobrou polévku? Malých sester z Hobokenu bývalo sedmdesát a jedna jeptiška, ale sestra Julie byla vždycky tak trochu podivná kuchařka. A tak není divu, že se dvaapadesát jejích sestřiček odebralo na onen svět. Tedy vlastně prozatím jen do mrazáku, neboť klášterní kasa je po nákupech Matky představené jaksi prázdná. Co dělat? Čekat na zázrak, nebo uspořádat dobročinné představení v pronajatém divadle? Muzikál Jeptišky je totiž něco jako apo-katoli-ptický muzikál, u kterého se chvílemi možná budete až modlit smíchy. Autor, Dan Goggin, se původně domníval, že napsal muzikálovou komedii, která pobaví přátele a pár platících diváků navíc. Jeptišky však zůstaly na programu divadla Cherry Lane v New Yorku neuvěřitelných 10 let a staly se druhým nejhranějším offbroadwayským muzikálem v historii. V inscenaci Lumíra Olšovského se vedle Sandry Pogodové, Martiny Randové, Zuzany Vejvodové a Ludmily Molínové na scéně DNF objeví Zora Jandová v roli Matky představené.

Dlouho očekávaná událost je tady! Po dlouhých měsících příprav se divákům představí zcela nové pražské nastudování muzikálu Jesus Christ Superstar. V nové scéně, kostýmech, choreografii nebo light designu. Ty, kteří si s tímto muzikálem spojují jméno Kamil Střihavka jistě nepřekvapí, že se s ním setkají i v novém zpracování Hudebního divadla Karlín. A nejen s ním. Marii Magdalenu alternují Bára Basiková a Dasha. Jidáše Václav Noid Bárta, Jan Toužimský a Michal Skořepa (který nastudoval i titulní roli Ježíše Nazaretského). V roli Piláta uvidíte Václava Noida Bártu nebo Pavla Poláka, jako Heroda Jiřího Korna nebo Ondřeje Brzobohatého. V dalších stěžejních rolích v alternacích účinkují Radek Seidl, Lukáš Hynek-Krämer, Jindřich Vobořil, Jaroslav Klein, Jiří Mach, Jaromír Holub a Peter Strenáčik. Muzikál / rockovou operu Jesus Christ Superstar vytvořili textař Tim Rice a skladatel Andrew Lloyd Webber v roce 1969. Vypráví o posledních dnech Ježíše Krista od jeho příchodu do Jeruzaléma až po ukřižování. S muzikálem Jesus Christ Superstar se české publikum nesetká poprvé, v Praze byl uveden již v roce 1994 v divadle Spirála. Režisérem nové inscenace je vzácný host, americký režisér Gabriel Barre, který na scéně HDK již dřive připravil divácky úspěšný muzikál Carmen.

Astrolog patří do skupiny her, které v pokladnici světového dramatu zanechala renesanční Itálie. Vedle improvizované lidové commedie dell´arte pro nejširší vrstvy obyvatelstva se rozvíjela také tzv. vzdělanostní komedie (commedia erudita). Tento typ divadla se vyvinul z výlučné zábavy poměrně malého počtu humanitních vzdělanců z vyšších společenských kruhů a byl určen k pravidelnému divadelnímu provozování o slavnostech v palácích a na dvorech nejvýznamnějších renesančních vladařů. Je zajímavé, že se do jejího psaní pouštěli významní doboví učenci jako například diplomat a filozof Nicolo Machiavelli či astronom Giordano Bruno. Také Giovanni Battista Della Porta byl především vědcem – matematikem, astrologem, alchymistou, meteorologem a filozofem, přesto ve svém Astrologovi prokázal velký smysl pro humor, hravost a cit pro dramatickou stavbu. Astrolog je hravá podvodnická komedie plná intrik, důmyslných lstí, zápletek a podvodů, které se, jak to často bývá, mohou nečekaně obrátit proti jejich strůjcům. Pro inscenaci tohoto textu byl osloven mladý režisér Nikolaj Penev. Astrologem Abu Mašarem bude Jiří Hána. Dále hrají Radim Kalvoda, Zdeněk Vencl, Petr Klimeš, Jaroslav Vlach, Jan Szymik, Martin Písařík, Vasil Fridrich, Viktor Dvořák, Zuzana Kajnarová, Evellyn Pacoláková a Hana Doulová. Inscenace bude uváděna na scéně Divadla Rokoko.

Západočeské divadlo uvádí francouzskou veselohru o jedné oslavě narozenin, která neprobíhá úplně podle plánu. Děj hry se totiž odehrává v  nepříliš honosné hospůdce „U Děravé šrajtofle“. Scénografovi Aleši Valáškovi tudíž připadl úkol vytvořit z divadelního klubu chebského divadla kavárnu v malém francouzském městě. Využívá autentického prostředí klubu včetně barového pultu, židlí a podobně. Přidal se juke-box, originálně vymalovaný vchod a speciální pokrytí stěn. Hořká komedie, kterou chebští uvádějí se sloganem „Příbuzní jsou jako velehory. Nejkrásnější jsou z dálky,“ slavila ve Francii úspěchy v roce 1994. O dva roky později podle ní vznikl neméně oblíbený film, oceněný několika Césary, režiséra Cedrica Klapische. Chebskou inscenaci režíruje hostující Julek Neumann. Hru přeložil a dramaturgem je umělecký šéf ZDCH Zdeněk Bartoš. U nás poprvé ji uvedlo Moravské divadlo Olomouc v roce 2005. V Chebu hrají Jarmila Šimčíková, Petr Batěk, Vladimíra Vítová, Diana Toniková, Jindřich Skopec a Jindřich Kotula.

Autorský projekt s názvem Úl Petra Kolečka, režiséra Thomase Zielinského, hudebního skladatele Ivana Achera a herců spřízněných s A studiem Rubín v čele s Ondřejem Pavelkou, Leošem Nohou či Janou Strykovou, bude mít premiéru na Nové scéně ND. Tvůrčí tým, jehož jádrem jsou umělci, kteří spolupracovali na inscenaci Díra v A studiu Rubín v loňské sezóně, chce přenést své zkušenosti s autorským divadlem na větší scénu. Tématem projektu by podle Petra Kolečka mělo být diletantství. Textová předloha se skládá z naprosto banálních každodenních obrazů ze života soudobého pracujícího lidu. Divadelní nadsázka se pak na těchto jednoduchých scénách snaží ukázat, jak absurdní je naše přesvědčení o tom, že naše práce, potažmo existence na tomto světě má smysl. Den kdesi v Čechách začíná jako každý jiný. Všichni pilně pracují, aby mohli o prázdninách na zasloužený pobyt u Mácháče. Každý dělá, co má, a dělá to dobře, tak jako včelička v úlu. A úl funguje. Funguje skvěle. Jen jeden chlapec není spokojený. Nechce s ostatními zpívat oslavné písně. Narodil se totiž proto, aby byl sám opěvován. Aby byl hrdinou. A pak to přijde. Den, který začíná jako každý jiný, totiž není jako každý jiný. A najednou je třeba hrdinů, protože v úlu není med. V projektu účinkují také Alena Štréblová nebo Eva Salzmannová, Anita Krausová, Lukáš Příkazký nebo Petr Lněnička, Jiří Ployhar, Tomáš Kobr a další.

Antická tragédie Oidipus král pochází z doby před dvěma a půl tisíci lety bývá pokládáno za nejdokonalejší antickou tragédii vůbec a tvoří jeden z vrcholů světového dramatu všech dob. Thébský vladař Oidipus pátrá po příčině, pro kterou Théby sužuje mor; podle delfské věštby jde o boží trest za nepotrestanou vraždu předchozího krále Laia. Oidipus, rozhodnutý odhalit pravdu a vykonat pomstu, objevuje krutou minulost a při jejím poznání prohlédnuv a poznav pravdu, sám oslepne. Příběh Oidipa je příběhem o síle osudu, naplňujícího se právě skrze skutky, jimiž se mu lidé snaží vyhnout. Příběhem jedince, který platí za zločin proti řádu, ačkoliv tento zločin spáchal nejen nevědomky, ale dokonce proti racionální vůli své i všech ostatních zúčastněných. Král Oidipus však není pouze dramatickou analýzou individuálního svědomí, obsahuje i úžasný sociální rozměr. Třebaže byl ústřední a prvotní zločin spáchán bezděky, stal se reálným narušením rovnováhy řádu světa. A je neodkladnou povinností Oidipa jako vladaře, tuto rovnováhu opět nastolit, a to i za cenu sebezničení. Sofokles vytvořil věčné naléhavě rezonující drama o dialektice života člověka a univerza, které může být vůči jedinci nesmírně kruté, nikdy se však nesmí stát panstvím náhody a zvůle. Plnokrevně vášnivý a vpravdě nadčasový příběh o zločinu a trestu, vině, sebepoznání a odpovědnosti nabízí mimořádné herecké příležitosti. Oidipa hraje Jiří Mach, Iokastu Ivana Vaňková, Kreona Viktor Skála. Dále účinkují Josef Jurásek, Michal Isteník, Jan Mazák, Zdeněk Bureš, Jaroslav Matějka, Miroslava Kolářová, Irena Konvalinová, Kateřina Krejčová, Tereza Martinková, Martin Křížka, Karel Škarka, Jakub Przebinda, Jakub Uličník a Simona Šeligová. Inscenaci připravil režisér Stanislav Moša.

Herec David Prachař s režisérem Janem Nebeským ve své alternativní tvorbě sleduje linii velkých postav evropské literatury a staví je do konfrontace se zásadními uměleckými tématy. Hamlet part II (realizovaný v roce 1998 v divadle Komedie) zjišťoval možnosti spojení textu a pohybu, Pessoův Faust v Neúplném snu se zabýval tématem divadla jako takovým a nyní přichází čas na konfrontaci s výtvarným umění. Vizuální stránka celého představení bude inspirována cyklem grafických listů na téma Don Quijote Bohuslava Reynka. Přes veškerou barokní pompéznost je Don Quijote v Reynkově provedení intimní, oproti tomu inscenace by měla být kontrastním počinem, uvedeném v industriálním prostoru Roxy/NoD, s řadou expresivních prvků. Nedílnou součástí inscenace je původní hudba Pavla Fajta, která je zároveň vokálním rámcem představení, a maketa koně se zabudovanými ozvučnými deskami, snímači, mikrofony či strunami, vystupující jako hudební nástroj, který budou herci ovládat vlastními těly. Již ustálený inscenační tým přizval ke spolupráci dramatika Egona Tobiáše a do hudební části kytaristu Joe Karafiáta, známého především z kapely The Plastic People of The Universe. S Davidem Prachařem účinkují Lucie Trmíková a Pavel Fajt.

„Děláme to pro děti!" aneb konverzační komedie o tom, co se stane, když se dva manželské páry v nejlepších letech „v dobré vůli" sejdou, aby urovnaly konflikt svých chlapeckých ratolestí, které se střetly při klukovských hrách a jeden chlapec vyrazil druhému dva zuby. Jedna z nejhranějších současných francouzských dramatiček, jež svou dráhu začínala jako herečka, prokázala svůj autorský um už v mnoha oceněných hrách, z nichž nejslavnější a nejhranější hra Obraz byla přeložena do pětatřiceti jazyků. Také tato svižná komedie diváka nejen pobaví, ale skrze mistrnou drobnokresbu otevře nejedno velké a současné téma naší civilizace: angažovanost, zodpovědnost, vztah k okolí, výchova, otázky násilí. Narůstající emotivnost konverzace mezi oběma rodičovskými páry ukazuje na skutečné pohnutky chování rodičů, jež, jak se jeví, je smutným zrcadlem zárodečných dětských pranic. Hra, kterou uvidíte v režii Igora Stránského, je příležitostí pro „koncert" čtyř herců: Irenu Vackovou, Josefa Kubáníka, Moniku Horkou a Kamila Pulce. Inscenace bude uváděna na malé scéně Slováckého divadla.

První premiérou divadelní sezony v Hradci Králové bude komedie Williama Shakespeara Marná lásky snaha – komedie, která je právem nazývána shakespearovskou „hostinou jazyka“ či „gejzírem jazykového vtipu“. Samotný děj hry je zdánlivě prostý a mohli bychom jej shrnout do několika řádků. Mladý navarrský král a jeho tři pánové založí akademii, v níž se chtějí věnovat studiu umění a věd. Král je proto donutí, aby podpisem stvrdili přísahu, že budou po tři roky žít bez jakýchkoli „radostí ducha“ – to znamená pít a jíst jen minimálně, málo spát, hodně studovat a především: žádné ženy! Sotva se pánové k asketické řeholi upíší, přijíždí na navarrský dvůr francouzská princezna se třemi svými dámami. A všechny jsou krásné, chytré a především zcela neodolatelné… A přece hra nekončí tak, jak bychom všichni očekávali – tradičním happyendem. Ve své podstatě je hra hlubší a dotýká se témat jako je život ve lži, konečnost lidského života nebo zodpovědnosti za vlastní rozhodnutí. V režii Braňa Mazúcha hrají Kristýna Kociánová, Pavlína Štorková, Tomáš Lněnička, Jan Sklenář, Isabela Smečková Bencová, Josef Čepelka, Jakub Tvrdík, Vojtěch Dvořák, Hynek Pech, Martina Eliášová a Lenka Loubalová.

Dalším divadlem, kde se v krátkém sledu po sobě inscenuje "normalizační tragédie" Komunismus Viliama Klimáčka, je Jihočeské divadlo. V rudé love story si ďábel bere celou duši. 80. léta 20. století – naše nedávná minulost – smutně i směšně. Jaké to je obětovat se pro rodinu za cenu ztráty vlastní hrdosti a tváře? Je možné ostatní ochránit, když se člověk zaplete do sítě totality? Je zlo páchané s dobrým úmyslem a z dobrého důvodu menším zlem? Co je člověk ochotný obětovat pro druhé? Uzná tuto oběť někdo? Z pavučiny systému není úniku. V režii Ivo Krobota v hlavních rolích uvidíte Romana Nevěčného a Jaroslavu Červenkovou. Dále hrají Václav Liška, Martin Hruška a Petr Šporcl.

Příbramské divadlo v režii Lídy Engelové připravilo komediální hru estonského herce, dramatika a slavného písničkáře. Jaan Tätte v ní nabízí svéráznou léčbu manželské nudy. Experiment s bigamií přináší řadu překvapivých a absurdních situací, které vyplazují jazyk na konvenční morálku, vytoužené štěstí však nepřinášejí. Spíš zvětšují zmatek a vedou ke krachu. Naštěstí nekončí jako tragédie, ale jako fraška, která se vysmívá kýčovitým představám o lásce. Do čtyř rolí byli obsazeni Barbora Hrzánová, Libor Jeník, Helena Hampalová-Lapčíková a Zbigniew Kalina.

Strašnické divadlo v režii Michala Langa připravilo komedii o konci světa jednoho z nejhranějších současných ruských autorů. Co zabilo Marilyn Monroe? Muži? Osamělost? Či touha po lásce? Naše hrdinka žije v Šipilovsku. Městě uprostřed Ruska, které nenajdete, tak jako jeho obyvatelé nenajdou cestu z něj. A stejně jako její slavná jmenovkyně i Murlin Murlo chce uniknout. Zachránit se. Najít lásku. Najít světlo ve tmě. Není blonďatá, ani prsatá. Zato si povídá s Bohem a kouká na Esmeraldu... Hlavní roli Olgy ztvární Lena Ouhrabková. Dále hrají Jiří Racek, Jan Hofman a Ivana Wojtylová.

Divadelní spolek Kašpar uvádí „příběh našich otců“. Jako svou druhou premiéru letošní sezony si divadelní spolek Kašpar vybral normalizační tragédii Viliama Klimáčka Komunismus, odehrávající se v roce 1984 v satelitní krajině zvané Čekoslovensko. Jaké to je obětovat se pro rodinu za cenu ztráty vlastní hrdosti a tváře? Je možné ostatní ochránit, když se člověk zaplete do sítě totality? Je zlo páchané s dobrým úmyslem a z dobrého důvodu menším zlem? Co je člověk ochotný obětovat pro druhé? Uzná tuto oběť někdo? Z pavučiny systému není úniku. Hra KOMUNISMUS je završením totalitní trilogie Tiso, Husák, Komunismus, napsané pro divadlo Aréna v Bratislavě. Byla napsána na námět Juraje Kukury, který spolu se Zdenou Studénkovou nakonec ztvárnili i hlavní role ve světové premiéře v Aréně v roce 2008 v režii Martina Čičváka. Děj se odehrává v Bratislavě, v jednom z paneláků na sídlišti Petržalka v únoru roku 1984. Je připomenutím událostí, které již řada z nás nepamatuje a mnozí je možná zapomněli. Čas letí nezadržitelně kupředu, obklopují nás stále nové kauzy a příběhy a výsledkem je, jak velmi správně podotýká sám autor, že: „...žijeme dobu zrýchleného zabúdania, trocha ako z Orwella: nad kosťami mŕtvych už stoja byzniscentrá.“ Hrají Jakub Špalek, Marcela Holubcová, Matouš Ruml, Lukáš Jůza a Tomáš Karger. Režisérem inscenace je Filip Nuckolls.