Andulinecka

První polovina byla nekonečně dlouhá. V reálu cca 75 minu, což je běžná metráž, ale obsah nenaplněný, vleklý, prázdný. A tématem to nebylo.
Bohužel výkony Daniela Krejčíka, Petry Horváthové a Jiřího Korna - které byly příjemně nadprůměrné - obrovskou silou táhly dolů výkony company - místy bych se nebála přirovnat k ochotnickému hraní.
Druhá půlka celkově mnohem milejší, obsáhlejší, spádnější (u company žádná změna).
Chválím scénu a práci s ní - nápaditá, jednoduchá, funkční, efektiuvní. Stejně jako snahu odlehčit těžké témá nenásilnými drobnými vtipy.
Trochu mi přišlo, že tvůrci spoléhají na to, že diváci znají nazpaměť film.

V prvních pár minutách se nabízí střídání rolí pomocí "levného" převlékání a pitvoření hlasu. Během chvilky se ale ukáže, že Miroslav Táborský dostojí svému umu a zvládá ztvárnit rozličné role pomocí ničeho (rekvizity).
Fyzická náročnost hry by zmohla nejednoho i o generaci mladšího herce, ale pan Táborský se s režijním záměrem pere s lehkostí, která je mu vlastní. Hořko-sladký pocit a strach vyjít po mpředstavení na ulici jen dokazuje, jak silně nás hra může vtáhnout do děje, necháme-li se.

Béata Kaňoková v hlavní roli nenuceně, mile a přitom dostatečně důrazně nastíní divákům situaci, ve které se nachází nejen ona, ale celá rodina, společnost. Perfektní režie Jakuba Nvoty - práce s prolínáním scén byla naprosto úchvatná, krásná praác s rekvizitami (několikeré využití). Klobouk dolů také timingu herců, bez kterého by celá hra ztratila kouzlo plynulosti.
Nerozumím rozdílným jménům postavy, kterou ztvárnil Petr Konáš - v programu/na webu je Modrovous, což je jméno, které v celé hře nezazní. Místo toho se postava oslovuje Sedláček.