Lid Budapešťský

Trpaslíci nabízejí sebe-ironickou výpověď o vlastním postavení ve společnosti, na půdorysu vlastní ad hoc sebe-mytologie si kladou otázky, jakou roli v této pohádce, ve které žijí svůj život, mají vlastně hrát: ženu, kočku, koně nebo správce? Zmateně klopýtají od jednoho k druhému, snaží se na této šikmé ploše najít pevný bod, kterého by se mohli chytit, nenachází však nic než další a další variace téhož.

Inscenace možná až příliš snadno a rychle servíruje odpovědi na vlastní otázky, to však nedělá tyto otázky samy o sobě méně zajímavé, obzvlášť s hereckými výkony, které jsou jakoby z jiného světa.

Estetický a intelektuální skvost, jemná meditace do brutálních témat.

Elégedettek vagyunk