Počet komentářů: 0
Nový komentář

Blog redakce i-divadla

Pro napsání nového článku se, prosím, přihlaste.
DER - Virginie Wolfové z VČD se nemusí nikdo bát

23. června 2016 - čtvrteční den letošního festivalu Divadlo evropských regionů jsem si našla komornější kulturní vybití a navštívila studio Beseda. Tak trochu ze zvědavosti a trochu z nostalgie vedly mé kroky tímto směrem, jelikož zde hostovalo Východočeské divadlo Pardubice s nesmrtelným Albeeho dílem Kdo se bojí Virginie Wolfové.
Inu, dlouho jsem tento pardubický stánek Thálie neviděla, tak mě velice zajímalo, zda se budu Virgine bát, nebo ne. Nebála jsem se. Ani trochu.
Režisér Petr Novotný udělal z komorního díla ještě komornější jednak čtvercovým prostorem znázorňujícím obývací pokoj s křesly, gaučem a nepostradatelným barem a také tím, že scénu zasadil doprostřed hlediště. Diváci tedy „arénovitě" přihlížejí ze všech stran, jako by sledovali divoké utkání manželských párů.
Četla jsem několikrát Albeeho dílo, viděla asi tři vynikající interpretace různých divadel a troufám si inscenaci Východočeského divadla označit za třešni velice chutného dortu.
Kdo se bojí Virginie Wolfové je považováno za absurdní drama, avšak Albee musel jasně vidět, jak moc se dotýká skutečnosti. Nabízí v sobě výrazné množství svérázných dialogů odhalujících nesčetně emocí, střetů, lží a pravd, které se navzájem prolínají a ruší. Člověk se nestačí jednak divit, jednak smát a nakonec třeba i brečet. Brečet, protože pláčou herci, brečet, protože se děsí autenticity díla.
Petr Novotný opět nezklamal v obsazení. V roli Marty a George, promiňte mi tu expresivitu, excelují Jindra Janoušková (nominovaná na Thálii a už vím proč) a Jiří Kalužný, u něhož je snad každá svěřená role sázka na jistotu. Bravo! Jiří Kalužný i Jindra Janoušková se zase jednou stávají svými postavami (u Kaluženého žádné překvapení) a hereckým projevem dokážou diváka vtáhnout do děje tak, že na něho přímo cákají veškeré vyplavené emoce. A řeknu vám, nemám moc ráda hranou opilost, ovšem zde snad každý zvolil akurátní míru, žádné přehánění. Opět bravo! Na Jiřím Kalužným oceňuji jeho schopnost zobrazení citové ambivalence, čehož dociluje zcela nenápadným způsobem. Zasluhuje role oscilující na pomezí žánrů, protože v tom zkrátka „umí chodit". A v tomto případě je mu Jindra Janoušková rovným partnerem.
Mladý pár ztvárňují Josef Pejchal a Jana Ondrušková. Přestože jejich role nejsou tolik impulsivní, k sobě se typově hodí a jak je u Ondruškové Honey roztomilá naivita a nedůvtipnost, u Pejchalova Nicka se nezapře zpočátku nastolená skromnost postupně přecházející v sebejistotu a ambicióznost.
Kdo se bojí Virginie Wolfové je psychologické drama, v němž se zobrazují skutečné lidské emoce, touhy, zvláštní způsoby sebeobrany, když nám život nedává, co bychom si přáli a schopnost člověka jít kvůli těmto nedostatkům třeba i přes mrtvoly.
Za inscenaci Východočeského divadla dávám palec nahoru, protože jejich Virginie se skutečně bát nemusíte. Bravo!


Tento blog vyjadřuje stanovisko jeho autora, nikoli celé redakce.

Další články tohoto redaktora na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.