Počet komentářů: 0
Nový komentář

Blog redakce i-divadla

Pro napsání nového článku se, prosím, přihlaste.
Magický ostrov Gavdos
Lukáš Holubec, 7.12.2018

Před čtyřmi lety využila MeetFactory k letnímu site-specific projektu Autoatlas Ukrajiny mimo jiné i blízké prostředí Vltavy. Před dvěma lety se pak v horkých měsících účinkující s diváky sešli při příležitosti uvádění inscenace s častými projekcemi Bůh by řekl, bože vy jste divný pod hlučnou magistrálou na zadním dvorku MeetFactory. Letos dramaturgie našla prostor lodi Altenburg 1964 u Trojského mostu v Holešovicích, kde se 27.8.2018 uskutečnila premiéra textu Matěje Samce Psí dny v režii Natálie Deákové.

Musím přiznat, že tentokrát se vhodný prostor, který by umocnil atmosféru a prožitek z představení, podařilo nalézt ideálně. Děj se totiž odehrává patrně na řeckém ostrově Gavdos v Libyjském moři nedaleko Kréty. Kromě toho, že je vyhledáván cestovateli z řad hippies a nudistů, je asi nejznámější díky Homérovi, jenž sem umístil svoji legendu o Odysseovi, který zde byl sváděn nymfou Kalypsó. Proč jsem ale napsal „patrně na řeckém ostrově Gavdos"? Protože scénář Matěje Samce nepředkládá divákovi konkrétní a jasná fakta, ale křehký příběh, v němž je dostatek prostoru pro vlastní interpretaci.

Text, který údajně využívá i motivy z knih Katie Kitamury, Lorenza Silvy, Dona DeLilla a Moniky Maron, vyniká krásně jemným jazykem a zajímavě promyšlenou strukturou. Ústředním motivem by se mohl zdát vyčerpaný vztah manželů Jamieho a Julie, které skvěle hrají Pavel Neškudla a Zuzana Ščerbová, ale to by zřejmě nebylo přesné, protože mozaikovitě předkládaný příběh má mnoho rovin a sám jsem si nedokázal vybrat jednu, hlavní. To však je jedině dobře, neb takto mne alespoň inscenace daleko více zaujala. Několikrát už se stalo, že po zhlédnutí inscenace v MeetFactory jsem si pořídil knižní předlohu. A jsem rád, že to mohu napsat i o textu Matěje Samce. Ne že by byl k dispozici, ale jsem za toto své nutkání rád, protože to mně osobně napovídá, že scénář stojí za to.

Psí dny jsou samozřejmě i o lidských vztazích, a sice vyobrazených v nelichotivých podobách. Ať už se jedná o poměry mezi manželem a manželkou, matkou a synem, milencem a milenkou nebo o jistou podobu sebelásky, která se však může blížit až sebedestrukci.

Obdivuhodně přirozený výkon předvádí Pavel Neškudla. Lze se jen domnívat, jaké pocity prožívá jeho postava uvnitř sebe a nakolik je to sonda do duše autora Psích dnů. Jestliže jsem tam já vnímal určité náznaky pochybnosti o sobě samém a svém přínosu pro svět, mohl jsem být také jediný, kdo měl podobné dojmy. Pro jiné se zase mohla nabízet paralela se samotným Odysseem a jeho příběhem, ale čerpání z dalších možností skrytých zákoutí duše Jamieho je jistě daleko více. Rozhodně je tajemnost Neškudlovy postavy impozantní a inspirující. Stejně jako jeho až noblesní vnější projevy.

Se svojí postavou si skvěle poradila i Zuzana Ščerbová, v jejíž Julii je také dostatek skrytých pocitů, které musí divák rozplétat s pečlivou obratností. Anežka Šťastná, zřejmě jako novodobá Kalypsó, působí příjemně přirozeně a osobně mám radost, že její nesporný talent není momentálně uvězněn na DAMU, ale může se z něj těšit i divák. Poslední postava, matka Jamieho v podání Lucie Domesové, mi však přišla příliš šablonovitá, což sice mohl být můj subjektivní pocit z nesnesitelné zralé ženy, jež má problémy s pitím, ale nemohu se zbavit pocitu, že neposunula ani průběh a vyznění inscenace samotné.

Zbývá mi ještě ocenit práci režisérky Natálie Deákové, která krásně a citlivě zkombinovala hlubokou psychologickou sondu do jednotlivých postav v čele s Jamiem Pavla Neškudly (takhle jsem byl naposledy nadšen z její režie inscenace Hoří, jež je stále v MeetFactory uváděná) a působivou atmosféru, kde každý detail, ať už se jedná o lehátka či sandále má svůj význam. Navíc se povedla i hudební složka. Takže ač jsem já osobně viděl poslední letošní uvedení 21.10.2018, a tak trochu mi omrzala ouška, měl jsem pocit, že horký ostrov, jenž zosobňuje izolaci geografickou i duševní, je na dosah.

Dobrá zpráva závěrem je ta, že kdo Psí dny neviděl, neměl by být o možnost jejich zhlédnutí ochuzen. Inscenace by se měla nastěhovat do zrekonstruovaného sálu MeetFactory a já se velice těším, že magický ostrov Gavdos ještě jednou navštívím.


Tento blog vyjadřuje stanovisko jeho autora, nikoli celé redakce.

Další články tohoto redaktora na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.