Raději rovnou napíšu, že nesdílím až takové nadšení z tolik oslavované La Putyky, projektu, který vstoupil v život nenápadně, zato teď publikum po vstupenkách doslova šílí. La Putyka všeuměla Rosti Nováka je průrazný počin prvního řádu, o tom žádná. Je originální a vtipně kontruje francouzským novocirkusovým divadlům. Do hry vzala typickou českou reálii, hospodu, kde se odehrávají takové příběhy, až nad tím často zůstává rozum stát. I v této souvislosti nutno dodat zásadní výtku k projektu, že dramaturgie SKUTRů opět měla dovolenou. Z tak skvělého potenciálního základu nevykřesala žádný příběh, nic překvapivého, a i přes bravurní akrobatické výkony aktérů je to plné hlušiny a natahování času. Tato hospoda se omezí na pózy štamgastů před zavíračkou, musí se také kvůli holce strhnout rvačka, to je jasné, a mezi tím od začátku do konce hospodský brblá, nadává na svět, mžourá do světel, sní své sny vykouzlené skrze půllitr... Ano, v tuto chvíli začne pro diváka atraktivní akrobatický rej (hand to hand akrobacie, tanec, bitka, trampolína…) a unavený orchestrion zvukově rozčísne atmosféru s nevídanou dynamikou.

Vůbec hudební doprovod La Putyky (Vojta Dyk, Jakub Prachař, Jan Maxián) je na celé La Putyce nejlepší. Něco tak struhujícího, skvěle interpretovaného a náladotvorného jsem neslyšel hodně dlouho. Nemluvě o vrcholné scéně se „zvonkohrou“ parodující známou píseň Waldemara Matušky. Jednoznačně tuto trojici doporučuju jako tip do ankety – za hudební doprovod k této inscenaci.

Co jinak... Na jevišti jsou mistři ČR ve skocích na trampolíně nebo bojových umění, salta připití štamgasti stříhají jen tak mimochodem (pokud tedy nenasávají), hostinský rád nabídne pivo i v publiku a vzadu na trampolíně se kouzelně tančí a létá. (To hopsání s přeběhy je řek bych docela o hubu.) Za předvedené jsou všichni borci. Avšak mohlo se více pracovat s pohybovým potenciálem herců (Zbyněk Šporc i Rosťa Novák) a o divadelním rozehrání nabízených motivů už řeč byla. Aby to nebyla jen taková parodizující podoba toho, co se objevuje na festivalu Letní Letná v podání francouzských souborů, ale koncepční věc.

Ještě poznámka: Nevím, jaká móda vstoupila do La Fabriky, kde se La Putyka hraje, že se do sálu nepouští ani v čase začátku. V nedýchatelnu a uprostřed tlačícího se davu bylo opravdu velmi lahůdkové čekat dvanáct minut přes, než se někdo uráčí začít trhat lístky. Takže herci i organizátoři, časový údaj, který je napsaný na vstupence, znamená, že vše má být připraveno a začíná se představení! Grr!

Viděl jsem to, co jsem viděl, a celkový dojem z viděného je 70 %.