Když člověk jde na amatérské nebo poloprofesionální divadelní představení, často očekává příjemně strávený večer, několik úsměvných scén a možná trochu nadsázky. Jen málokdy ale čeká, že odejde s pocitem, že viděl představení, které má skutečnou energii, srdce a atmosféru srovnatelnou s profesionální scénou. Přesně takový pocit jsem měl po zhlédnutí hry Promovaní inženýři v podání Divadla GOLD.

Už od prvních minut bylo jasné, že soubor nevsadil jen na jednoduchý humor, ale na propracovanou komediální inscenaci plnou hudby, pohybu, vtipných situací a především lidské energie. Představení působilo velmi živě, přirozeně a bylo vidět, že herci si pobyt na jevišti opravdu užívají. A právě tato radost ze společné tvorby se okamžitě přenesla i do hlediště.

Samotný příběh je velmi originální a výborně vystavěný. Skupina čerstvých vysokoškoláků nastupuje do nově otevřeného aquaparku s představou pohodového zaměstnání a snadného vstupu do pracovního života. Jenže realita je úplně jiná. Mladí absolventi sice mají školy, tituly a spoustu teorie, ale fyzická kondice, odolnost i praktické schopnosti jsou u mnohých z nich spíše diskutabilní. A právě zde přichází na scénu tvrdý trenér z východu, který dostává nelehký úkol – během několika měsíců z nich vychovat pořádné chlapy připravené na reálný život i práci.

Právě střet dvou naprosto rozdílných světů tvoří základ celého humoru. Na jedné straně mladí studenti zvyklí spíše na pohodlí a teoretické znalosti, na straně druhé drsný trenér uznávající disciplínu, fyzickou odolnost a tvrdý režim. Vznikají tak situace, které byly nejen velmi vtipné, ale zároveň i lidské a uvěřitelné. Humor nepůsobil prvoplánově ani křečovitě. Naopak – celé představení mělo přirozený spád a jednotlivé postavy byly napsány tak, že si v nich divák snadno našel své favority.

Velkou roli v celé inscenaci hrála hudba skupiny Plavci, která dodala představení zvláštní kouzlo. Písničky nebyly jen vloženými hudebními čísly, ale přirozeně zapadaly do děje a pomáhaly vytvářet atmosféru jednotlivých scén. Některé okamžiky působily nostalgicky, jiné naopak energicky a veselě. Bylo vidět, že hudební složce věnoval soubor velkou pozornost. Herci zpívali s chutí a přirozeností, takže hudební pasáže působily velmi autenticky a divácky příjemně.

Velkým překvapením pro mě byla i samotná úroveň hereckých výkonů. Divadlo GOLD tvoří směs amatérských i zkušenějších herců, ale na výsledku to nebylo prakticky poznat. Celý soubor působil sehraně, jednotlivé postavy měly energii a charakter a nikdo na jevišti nepůsobil nejistě nebo „do počtu“. Naopak bylo vidět, že každý člen souboru přesně ví, co na jevišti dělá, a že všichni táhnou za jeden provaz.

Velkou pochvalu si zaslouží také režijní a choreografické zpracování. Představení mělo svižné tempo, jednotlivé scény na sebe dobře navazovaly a ani na chvíli nepůsobilo zdlouhavě. Pohybové prvky a choreografie dodávaly celé inscenaci další rozměr a podporovaly komediální atmosféru. Bylo patrné, že za výsledkem stojí obrovské množství zkoušek, příprav a práce v zákulisí.

Během večera jsem si několikrát uvědomil, jak obrovský kus práce musí stát za fungováním podobného souboru. Členové Divadla GOLD totiž nevěnují divadlu celý svůj profesní život, ale tvoří vedle běžného zaměstnání a osobního života. O to větší respekt si zaslouží výsledná úroveň představení. Právě nadšení, poctivost a chuť tvořit byly na celé inscenaci vidět snad nejvíce.

Samotné Divadlo GOLD působí jako parta lidí, kterou spojuje nejen divadlo, ale také přátelství a společná radost z tvorby. Soubor vznikl z kořenů sahajících až do roku 2008 a za dobu svého fungování si vytvořil vlastní styl založený na humoru, hudbě a pozitivní energii. Velmi sympaticky působí také fakt, že je v divadle výrazně zastoupena rodina Steigerů, která je s fungováním souboru úzce spojená. Miroslav Steiger patří mezi hlavní osobnosti divadla, významnou roli zde má také Ivana Steigerová věnující se produkci a režii a součástí souboru je i profesionální herec Václav Steiger. Je vidět, že právě rodinné zázemí a nadšení dávají Divadlu GOLD specifickou atmosféru soudržnosti a lidskosti.

Velký podíl na fungování souboru má také Lukáš Vaněk, který kromě herectví zastává PR a IT koordinaci, a Lenka Kvapilíková, která se věnuje choreografii i herectví. Významnou součástí souboru jsou samozřejmě i další členové –  Josef a Lukáš Podškubkovi,  Standa Čermák, Evžen Hartmann,  Marián   Jaroslav Samek, Aleš Novotný  Jana Buzková, Jan Kutil, Ladislav Musil, Lucie Olívie Dvořáková, Jan Machač, Jan Koudelka, Vendula Castaldo, Jana Špaňúrová, Alžběta Pudilová, Luboš Laňka, Marek Jína, Adéla Chadziantonidis, Vladimír Vopátek, Hana Ekinovičová,  Alena Kavalírová, Miroslav Soldán, Martin Jína, Alena Malá. Každý z nich přispívá svou energií, talentem a chutí tvořit něco, co má smysl.

Promovaní inženýři nejsou jen obyčejnou komedií. Jsou hlavně důkazem, že když se spojí nadšení, humor, hudba a dobrá parta lidí, může vzniknout představení, které diváka skutečně pobaví a zanechá v něm velmi příjemný pocit ještě dlouho po skončení. Celý večer působil lidsky, srdečně a přirozeně. Publikum reagovalo spontánně, smích střídal potlesk a bylo zřejmé, že si představení užívá celý sál.

Odcházel jsem z divadla s úsměvem, dobrou náladou a hlavně s pocitem, že jsem viděl představení tvořené srdcem. Divadlu GOLD patří velké poděkování za krásný kulturní zážitek a osobně se už teď velmi těším na jejich další představení. Pokud budou mít stejnou energii, nadšení a atmosféru jako Promovaní inženýři, určitě bude zase na co koukat.