Žlutá tma

Inscenace stojí na intimní atmosféře prostoru (white box proměňující se způsobem svícení), čistotě a upřímnosti, s kterou Petr Nikl na jeviště vstupuje. Atmosféru ale po prvních 20 mintutách začne rozbíjet množství světelných, lazerových efektů, které přebíjí slovo, jednání i nastolenou intimitu. I přesto jde o velmi plnohodnotnou inscenaci zajímvou pro svůj light i sound design.

Nikl je pánem celého prostoru, který proměnuje v celistvý snový svět. Kombinace jeho poezie, výtvarna, specifického projevu a technické složky, která je na velmi vysoké úrovni (svěřena opravdovým profesionálům v oboru) tvoří jakýsi oživlý sen. Označení "barevný melodram" v anotaci je trefné. I přesto jak dokonalé a inovativní jsou technologie, je škoda, že nezůstalo více syrového - jakoby technika přece jen byla překážkou mezi publikem a světem Petra Nikla a my tak viděli to vše, co zrovna Nikl rozhodně nabídnout může, "přes sklo". To je ale spíš k diskuzi nad záměrem tvůrců, než nedostatkem.

Nikl je pánem celého prostoru, který proměnuje v celistvý snový svět. Kombinace jeho poezie, výtvarna, specifického projevu a technické složky, která je na velmi vysoké úrovni (svěřena opravdovým profesionálům v oboru) tvoří jakýsi oživlý sen. Označení "barevný melodram" v anotaci je trefné. I přesto jak dokonalé a inovativní jsou technologie, je škoda, že nezůstalo více syrového - jakoby technika přece jen byla překážkou mezi publikem a světem Petra Nikla a my tak viděli to vše, co zrovna Nikl rozhodně nabídnout může, "přes sklo". To je ale spíš k diskuzi nad záměrem tvůrců, než nedostatkem.

Inscenace stojí na intimní atmosféře prostoru (white box proměňující se způsobem svícení), čistotě a upřímnosti, s kterou Petr Nikl na jeviště vstupuje. Atmosféru ale po prvních 20 mintutách začne rozbíjet množství světelných, lazerových efektů, které přebíjí slovo, jednání i nastolenou intimitu. I přesto jde o velmi plnohodnotnou inscenaci zajímvou pro svůj light i sound design.

Inscenace stojí na intimní atmosféře prostoru (white box proměňující se způsobem svícení), čistotě a upřímnosti, s kterou Petr Nikl na jeviště vstupuje. Atmosféru ale po prvních 20 mintutách začne rozbíjet množství světelných, lazerových efektů, které přebíjí slovo, jednání i nastolenou intimitu. I přesto jde o velmi plnohodnotnou inscenaci zajímvou pro svůj light i sound design.

Nikl je pánem celého prostoru, který proměnuje v celistvý snový svět. Kombinace jeho poezie, výtvarna, specifického projevu a technické složky, která je na velmi vysoké úrovni (svěřena opravdovým profesionálům v oboru) tvoří jakýsi oživlý sen. Označení "barevný melodram" v anotaci je trefné. I přesto jak dokonalé a inovativní jsou technologie, je škoda, že nezůstalo více syrového - jakoby technika přece jen byla překážkou mezi publikem a světem Petra Nikla a my tak viděli to vše, co zrovna Nikl rozhodně nabídnout může, "přes sklo". To je ale spíš k diskuzi nad záměrem tvůrců, než nedostatkem.