Profil uživatele

Proniczanic

Volby

Hodnocení

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 5.5.2019)
Inscenace působí spíš jako dlouhé, nákladné scénické čtení. Předloha, přes svou literární kvalitu, nemá zrovna dramatický potenciál, zásadní myšlenky v této adaptaci také nezazní. Stále se opakuje obraz Havla jako holkaře intelektuála, který Olze hlavně rozkazuje, co má dělat. Postava Olgy je zcela němá, bez názoru. Škoda-Havel v předloze sděluje zásadní myšlenky, osobnost Havlové přímo svádí k tomu ji divadelně rozvinout. Vše by se dalo zvládnout, inscenace je ale tak ilustrativní, až do extrému,že 2 hodiny vás nakonec přesvědčí o tom,že poetika a dojemnost prostě nestačí...alespoň mně ne.
(zadáno: 27.4.2019)
Méně trochu levného lákání na procházky zákulisím, méně tyčinek a imerze a hlavně méně kontrastu ženy-muži - v tom je povídka skvělá, mluví o chlapech a nepotřebuje k vytvoření myšlenky použít ženu jako přihlouplé a uřvané stvoření. Nebo ne v takové míře.Naopak v povídce zásadní intimita a jakýsi tichý upršený svět mužského přátelství - ten se s jevištním pojetím moc nesešel.
I přes mé rozporuplné pocity po odchodu z inscenace lze ale na Návštěvě najít spoustu trefného, postavy převedené do světa divadla velmi uvěřitelně a herecký výkon čtyř mužů je také poměrně působivý i několik dnů poté.
(zadáno: 27.4.2019)
Vše, co by se dalo označit za hodnotné, přebije levný a přisprostlý humor a pojetí tématu pohybující se někde mezi snahou o zábavný dějepis na ZŠ a klubovými scénami šedesátých let. Je však nutné uvědomit si, že je rok 2019 - vidět jakým způsobem se kdysi v Ypsilonce pracovalo a známé tváře herců k tomu jaksi nestačí. Nebo by možná i stačilo v případě, že by se insenace vyhla aktualizacím a snaze o lidový humor a zůstala ve své muzejní laskavosti a sehranosti souboru a nesnažila se zavděčit všem. Jsou věci, které ani Marek Eben nezachrání.
(zadáno: 27.4.2019)
Nikl je pánem celého prostoru, který proměnuje v celistvý snový svět. Kombinace jeho poezie, výtvarna, specifického projevu a technické složky, která je na velmi vysoké úrovni (svěřena opravdovým profesionálům v oboru) tvoří jakýsi oživlý sen. Označení "barevný melodram" v anotaci je trefné. I přesto jak dokonalé a inovativní jsou technologie, je škoda, že nezůstalo více syrového - jakoby technika přece jen byla překážkou mezi publikem a světem Petra Nikla a my tak viděli to vše, co zrovna Nikl rozhodně nabídnout může, "přes sklo". To je ale spíš k diskuzi nad záměrem tvůrců, než nedostatkem.