Slepci

Asi to mohlo být zajímavé herecké cvičení, ale není to pro diváky. Většina představení je ve tmě a jen slyšíme hlasy postav. Což není samo o sobě špatně. Ale problém je, že většina postav je si velmi podobná, a většinou neposouvají děj, nečiní rozhodnutí, ani se nijak moc názorově nestřetnou. Takže ve finále je divák ve tmě s nějakými herci a neví, kolik jich je, koho hrajou, co mají za problém, a nic moc se tam nestane.

Představení ojedinělým způsobem pracuje s divákovou myslí pomocí sluchového vjemu. Divák v nečekaném prostředí (absolutní tmě) je vystaven pouze vlastní imaginaci, která je mnohdy více krutá než samotná realita. Představení nenechá diváka ustrnout a je nucen nad prožitky intenzivně přemýšlet. Jak bychom se my cítili v roli slepce?
Představení doporučuji shlédnout ale je nutné se připravit na masivní nával emocí

Představení ojedinělým způsobem pracuje s divákovou myslí pomocí sluchového vjemu. Divák v nečekaném prostředí (absolutní tmě) je vystaven pouze vlastní imaginaci, která je mnohdy více krutá než samotná realita. Představení nenechá diváka ustrnout a je nucen nad prožitky intenzivně přemýšlet. Jak bychom se my cítili v roli slepce?
Představení doporučuji shlédnout ale je nutné se připravit na masivní nával emocí

Asi to mohlo být zajímavé herecké cvičení, ale není to pro diváky. Většina představení je ve tmě a jen slyšíme hlasy postav. Což není samo o sobě špatně. Ale problém je, že většina postav je si velmi podobná, a většinou neposouvají děj, nečiní rozhodnutí, ani se nijak moc názorově nestřetnou. Takže ve finále je divák ve tmě s nějakými herci a neví, kolik jich je, koho hrajou, co mají za problém, a nic moc se tam nestane.

Asi to mohlo být zajímavé herecké cvičení, ale není to pro diváky. Většina představení je ve tmě a jen slyšíme hlasy postav. Což není samo o sobě špatně. Ale problém je, že většina postav je si velmi podobná, a většinou neposouvají děj, nečiní rozhodnutí, ani se nijak moc názorově nestřetnou. Takže ve finále je divák ve tmě s nějakými herci a neví, kolik jich je, koho hrajou, co mají za problém, a nic moc se tam nestane.

Představení ojedinělým způsobem pracuje s divákovou myslí pomocí sluchového vjemu. Divák v nečekaném prostředí (absolutní tmě) je vystaven pouze vlastní imaginaci, která je mnohdy více krutá než samotná realita. Představení nenechá diváka ustrnout a je nucen nad prožitky intenzivně přemýšlet. Jak bychom se my cítili v roli slepce?
Představení doporučuji shlédnout ale je nutné se připravit na masivní nával emocí