Divadlo Radost

Píšu ti, píšu...

Premiéra: 27.2.2026
Podle pohádek a dopisů Ivana Martina Jirouse a Juliany Jirousové. Dramaturgie: Eva Kolomazníková. Výprava: Markéta Plachá. Hudba: Lucia Chuťková, The Plastic People of the Universe. Režie: Katarína Aulitisová.
Lyrická mozaika z dopisů a pohádek psaných otcem pro své dvě malé dcerky, která skládá životní příběh a tvorbu Ivana Martina Jirouse, výrazné tvůrčí osobnosti spjaté s hudbou Plastic People of the Universe. Příběh ze života protkaný pohádkami psanými v dopisech o tom, že pohádka může být napsaná i ze všedního života, který není vždy úplně lehký a to i v prostředí, které má od pohádkového zámku daleko. Dva rodiče i navzdory odloučení dokáží skrze vzájemnou lásku vykouzlit svým dětem úsměv na tváři a ukázat, že i každodenní život může být dobrodružstvím, které stojí za to vyprávět. Mohou tak jemná a citlivá slova, tvořící básně a pohádky, stvořit i spojnici mezi světem otce (zavřeným z politických důvodů) a dětským světem jeho malých dcer? Dnes jsou inspirací, jak můžeme všichni kolem sebe tvořit svět lepší...
D7+   
Divadlo Radost
Hodnocení inscenace
Redakce
-
Uživatelé
77 %
7731000
Chci vidět - přidat do seznamu

Volby

Hodnocení (3)

HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
Augustinic  90 %
17.6.2026 | 5 hodnocení
+ souhlasím
Něžné a poetické Magorovy pohádky, psané z vězení pro jeho dcery, v kontrastu s prostředím svého vzniku vytvářejí svět, v němž je představivost mocnější než zdi věznice. Něžná, křehká a zasahující inscenace o síle lásky a vnitřní svobody.
J.anek  80 %
13.6.2026 | 637 hodnocení
+ souhlasím
Píšu ti, píšu?
Aby ze světa nezmizela radost.
Poetický svět dopisů, básní a pohádek Ivana Martina Jirouse v boji s nicotou, prázdnostou, totalitou. V boji s šedí, hloupostí a arogancí. Moc doufám, že to Marta s Františkou viděly, když Juliana už nemohla.
Znovu a znovu žasnu nad fantazií tvůrců. Nad jejich nápady a talentem.
Hraje se o vnitřní svobodě, kterou člověku nedokážou sebrat ani všichni Putinové, Trumpové či Babišové světa. Ale krutě ublížit dovedou. To bohužel ano.
Klára Tesařová  60 %
29.4.2026 | 161 hodnocení
+ souhlasím
65 %
Představení se postupně tříští do dvou rovin, které pohromadě drží jen volně. Na jedné straně stojí realita: tatínek zavřený ve vězení, nečekané domovní prohlídky se zlými policisty a štěkajícími služebními psy. Pro dětské publikum docela drsný materiál. Na druhé straně bliká barevný svět fantazie, zvířat a skřítků, který bude fungovat na děti kolem tří až pěti let. Skutečný život rodiny Jirousových nebyl ale příliš pohádkový. Manželství se krátce po Magorově návratu z vězení rozpadlo, to se ale z inscenace nedozvíte. Rozvod si nikdo do křiklavě barevného balicího papíru zavázaného třpytivými pohádkovými mašlemi balit netroufne.

Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.