JAMU Brno

Příběh milostných avantýr, nečekaných zvratů, téměř detektivních zápletek a hlavně nespoutaného rytmu, swingového tance a dvou desítek slavných swingových písní v doprovodu swingového orchestru. Válka skončila a život plyne zase jako dřív. Dokonce otevřely hudební kavárny a mezi nimi taky Černá perla, ve které hrají swing. Jenže únorový převrat 1948 zmaří mnohé naděje. Doba není hudebním kavárnám nakloněna – natož americkému jazzu a swingu, odporujícím angažovaným představám o hudbě pro pracující lid. Tři zpěvačky z Černé perly rozehrávají v této nesnadné době své životní partie. Může některá z nich, navzdory dobovým zvratům najít osudovou příležitost nebo životní štěstí...?

Komorní muzikál sledující příběh dvou lidí, které svedla dohromady stanice metra. Zůstat v zajetých kolejích v rytmu neúprosného metronomu nebo se vydat do neznáma? Vsadit na náhodu nebo na osud? Stanice podzemní dráhy v noci. Signalizační tabule ukazuje 00:02. Provoz metra je ukončen, opusťte prosím jeho prostory. Nancy a Andrew by se na sebe za normálních okolností pravděpodobně ani nepodívali. Když jim ale ujede poslední spoj, zůstanou spolu uvězněni na zavřeném nástupišti. Ještě netuší, že toto náhodné setkání se stane nejdůležitějším dnem každého následujícího roku. Zapadlá stanice s kavárnou zůstává pořád stejná, ale osudy hlavních hrdinů a jejich okolí se během jedenácti let mění...

Psal se rok 1816. Nadějná spisovatelka Mary Wollstonecraft-Godwinová trávila léto se svým partnerem v Ženevě u Georga Gordona Byrona. Dlouhé večery si zúčastnění krátili vyprávěním strašidelných historek a v hlavě mladičké Mary se zrodil jeden z nejděsivějších příběhů všech dob. Ale co když to všechno bylo jinak?! Píše se rok 1816 a Mary Wollstonecraft-Godwinová je svědkem dramatických událostí, které ji inspirují k napsání jejího nejslavnějšího románu. I když se to zdá neuvěřitelné, setkává se s člověkem, kterému se podařilo přelstít smrt. S vědcem, který si ve jménu lidstva hrál na Boha a ve jménu dobra byl odsouzen k věčnému utrpení. Jeho jméno ale není Viktor Frankenstein. Jmenuje se Wilhelm von Rothstein...

Autorská inscenace vdechující scénickou podobu básním brněnského básníka Jana Skácela, který by letos oslavil sté narozeniny. Co nám zbylo z člověka? Dětství. Krajina. Ticho. Smrt. Lidskost? Všechno začíná Jankem, před kterým se otevírá zvláštní, nevídaný svět. Svět, který je na jednu stranu krásný, na druhou krutý. Svět, ve kterém ožívají naše smuténky stejně jako vzpomínky. A jako před Jankem je před námi otázka, jestli to všechno za to stojí. Jestli stojí za to žít teď a tady...

Inscenace pracující s deníkem jako s médiem pro zachování vzpomínek, které je univerzální. Co o nás vypovídají naše deníky? A jak velké proměny došel jejich obsah v průběhu posledního století? Změnila se jen doba nebo i my? Ruth Maierová se narodila před více než sto lety, ale její příběh k nám stále promlouvá. A právě dnes možná více než kdy dříve. Na pozadí válečných strastí spojených s jejím židovským původem, řešila ve svém deníku stejné věci, jako dnešní dívky. I přes časovou odlehlost nám mohou být její prožitky, pocity a myšlenky až překvapivě blízké...

Jedno z nejznámějších českých dramat dostává příležitost znovu ožít. O českosti by se dalo polemizovat, protože Zeyer čerpal z vícero námětů z nejrůznějších koutů světa. O důležitosti a současnosti tohoto na první pohled zaprášeného příběhu nepochybujeme. Nenávist zrozená z neopětované náklonnosti – upřímná láska zrozená ve chvíli boje o život. Žárlivost – důvěra. Síla kletby – nezlomnost lásky. Co zvítězí? Ztráta naděje v opravdovou lásku? Vnímání věrné lásky jako dávno přežitého folklorního patosu? Už přece nejde jen o pohádku, ale o to, co žijeme teď a tady...