JAMU Brno

„Kabinet kuriozit. Kabaret viny. Vrazi. Celebrity. Švejk. Divák je srdečně zván, aby se zapojil. Jako porota. Jako ticho. Jury. Dušín. Dav. Divákovi je položena řečnická otázka: Kdo píše příběh těch, kteří stojí před tribunálem? Ticho. Tak je hodný. Přichází Maryša. Právo mluví jasně, ale lidský faktor má lepší zvuk. Obžaloba. Obhajoba. Šibenice. Brand.“

„Potkaly se různě, na stezkách života, ale poznaly se až v klubu. V Bílých vránách v Černých polích. Ve sklepě za kovovými dveřmi. Kde na zdi, hned vedle Nirvany, visí plakát Brada Pitta a Edwarda Nortona z Fight clubu. Kde pořád kape voda z potrubí, kde tepe průvan, co z něj bolí bubínky a srdce. Kde ze stropu, kromě blikajících zářivek, visí několik boxovacích pytlů, a na zemi se válejí kartóny místo tatami. Taky v rohu ta děravá žíněnka se zažraným prachem a krví, na které se spalo, milovalo i zvracelo. A ony se tam dvakrát týdně scházejí. Jsou z Brna, z Blanska, z Napajedel, z Trenčína... jsou z celého světa, ze všech galaxií. Tvrdá hudba peče do hlav, naživo a naplno, ještě tvrdší rány zabodávají se do těla...“

Rapový muzikál na základě skladeb stejnojmenného alba skupiny ShizzleOrchestra. Čolek je mladý člověk, který se ocitá ve víru chaosu dnešního světa i vlastních myšlenek a hledá odpovědi na to, jak vůbec žít ve světě zahlceným klimatickou krizí, ekonomickými tlaky, nedostatkem bydlení a generačních předsudků. Skrze Čolkovo putování mezi reálným světem, vlastní hlavou a bizarními situacemi se odkrývají frustrace, úzkosti i touhy generace, která je často označována za línou a přecitlivělou. To, že se svět zbláznil je jisté, zbývá se jen ptát, jak v takovém světě žít a přežít...

„Přibližujeme se ke Gilgamešovi, sumerskému králi, který se potápí na dně oceánu pro rostlinu věčného života. S čím se vrátí z daleké pouti? Katarzní situace vykřesávají jiskru, potřebnou intenzitu, která nám umožní vhled do niterního světa. Nořit se do neznámých hlubin vyžaduje odvahu. Být odvážným ale neznamená nemít strach. Stává se nevyhnutelným hledat, co bylo na počátku a během toho nacházet vášeň ale i krásu obyčejnosti, vibrující nepokoj, slast i smrt, pokoru i soudržnost. Prastarý epos rozlomený vejpůl. Z prasklin vycházejí tišší hrdinové. Citlivá srdce. Odvážné duše, které padají hluboko, aby vzlétly...“

Tak trochu výtržnická komedie na motivy divadelních trháků 18. století. Dávno pradávno. Hostinec s plačtivým manželem a panské sídlo s honosnou obrazárnou. Od nepaměti přislíbený sňatek. Manželství šťastná i nešťastná. Šibalské švihácké dámy i páni. K tomu pár loupežníků, písně a pět sestřenic. A co víc? Ke komedii netřeba už nic...

„Budeme vám vyprávět příběh. Dva příběhy. Ale nebojte, máme ještě další esa v rukávě. Budou to zábavné příběhy. Příběhy o zábavě. O pobavení. A o hrách v nejrůznějších podobách. Co má společného městečko Palermo a hon na čarodějnice. Nic? Ale jděte. Ve středu pozornosti jsou ženy, ale hlavní role mají muži. Jako vždycky. Tak to bylo, a možná to tak ještě je. Vážně si myslíte, že je to tak černobílé? I o tom náš příběh bude. Teď už ale začněme hrát. Zavřete oči, městečko Palermo usíná a město Salem se probouzí. Že to všechno je jen hra? Jste blízko. Přihořívá...“

Inscenace, která ohledává situace krize, svou otevřenou formou rozostřuje jednotné pole divácké pozornosti a pokouší se asociativním jazykem komunikovat osobní i společenské hraniční stavy. Zkoumá limity srozumitelnosti nejrůznějších reflexí skutečnosti a hledá východiska skrze nesrozumitelnost. Pracuje s formátem osobní výpovědi jako reakcí na společenské fenomény. Opouští smysluplný jazyk ve snaze opět najít smysl. Dekonstruuje své vlastní tematické základy ve snaze si je skutečně přivlastnit...

Klasické psychologické drama. „Jsi-li umělecký šéf, sestup do podsvětí a vyber si svoji Eurydiku.“ Jedna americká benzínka. Stále ty samé tváře. Všichni o sobě všechno vědí, všichni už si stihli nějak ublížit. Všichni se nenávidí nebo milují, ale to vyjde nastejno. Náhodný stopař, který jenom projíždí. Vezme mě s sebou? O co mu jde? A o co jde mně? Asi o všechno...