Jatka78

Inscenace plná pohybů, emocí, obrazů, euforie, vzteku i vítězství. Sport vznikl ze hry. Hra začala ve chvíli, kdy jsme se cítili v bezpečí. Když jsme měli prostor a energii si jen tak hrát. Budeme si hrát? Budeme na startu spolu? Sport jako vstupní brána k tématům, která se dotýkají každého – ať už sport miluje, nebo jím pohrdá. Jak vypadá cesta za snem? Co se odehrává v hlavě vteřinu před startovním výstřelem? Jak chutná návrat do tréninku po zranění? Co sportovci prožívají, když se nedaří? Když všechno bolí a nic nefunguje. Kdy chce být sportovec sám? A kdy se naopak cítí být opuštěný...?

Fascinující cesta pohybovým divadlem a mezilidskou komunikací, která se odehrává se v postapokalyptickém dystopickém světě, kde se diváci společně s performery ponoří do snového stavu plného rituálů, fantazie, vzpomínek na minulost i naděje do budoucnosti. Divadelní experimentace odrážející vnitřní pohyby ve společnosti, testující, mapující a transformující zavedené pořádky. Pozvání k zamyšlení nad základními lidskými hodnotami a vztahy...

Veselý i divoký výlet světem slavného spisovatele Franze Kafky. Co mají společného myší lidé, opice, úředníci a létající klavír? Nebudete tomu věřit, ale Franze Kafku...

Inscenace oslavující bohatost a pestrost souboru Cirk La Putyka. Kombinace nejrůznějších stylů a žánrů cirkusového umění, hravé přeskakování mezi cirkusem a tancem za doprovodu divadelních prvků a náhodných odkazů na historii cirkusu a scénického umění. Od abstraktního minimalismu až po tradiční šaškárny ze středověkých tržišť...

Novocirkusová inscenace žánrově navazující na projekt „La Putyka“. Příběh člověka, který žije jen se svými vzpomínkami. Vzpomíná na své vzlety a pády, není však schopen se od nich odpoutat a žít uvolněně a svobodně...

Originální variace, vycházející z českých reálií hospodského života, kontrující francouzským novocirkusovým divadlům.

Divadelně-hudebně-taneční show inspirovaná motivy ikonického cyklu šesti symfonických básní Bedřicha Smetany.

Nová tanečně-pohybová inscenace o blízkosti i vzdálenosti mezi námi, která poukazuje na naše sociální prostředí jakožto rozpadající se systém, v němž se ztrácejí vztahy. Samota může být restart, nový začátek, nezávislost i síla. Samota nemusí být osamělá. Osamělými se však stáváme, když sami sebe nevnímáme jako součást celku, protože žádný člověk není ostrov. Písmeno „a“reprezentuje symbol propojení. Představuje jednotu nebo místo, ve kterém můžeme objevovat zcela nové obzory v navazování mezilidských vztahů. Sjednocuje rozporuplnost našich životů a přivádí nás k vyššímu stavu vzájemného porozumění, protože význam „a“ je společný všem bez rozdílu...

Jazzem prosycená infuze současného tance na motivy hry Tennesseeho Williamse, která nás přenese do místa, v němž se střetává realita a iluze, křehkost a maskulinita, vřelost i netečnost. Bývalá jižanská kráska Blanche DuBois nečekaně navštíví sestru Stellu a jejího hrubiánského manžela Stanleyho. Blanchein křehký svět se bortí ve chvíli, kdy se Stanley začíná až příliš nebezpečně přibližovat pravdě o její minulosti...

Dvě choreografie, dva zásahy do černého (humoru) v jeden večer. Jeden se dotkne vaší duše, druhý půjde přímo po vaší bránici. „Occultatum“ se zaměřuje se na démony, kteří vězí v každém z nás. „Řbitovu nápadů“ ukzauje, jak vypadá umělecký přetlak a jak ho vyjádřit tancem, komickými skeči či originálními dialogy...

Inscenace čerpající z tématu umělé inteligence. Roboti zde však nejsou smrtícími a chladnými netvory, ale představou dokonalé bytosti, která umí žít, milovat a myslet líp, než lidská existence. Je to vůbec možné...?

Nezkrotný tanec, živá hudba, živým zpěv i živý řev. Příběh jedné velké zrady propletený drobnými historkami o gangsterech, vražedných kuchařích, tajných agentech a smrtící kráse ruských baletek. Když se u jednoho stolu sejdou dva mafiánští bossové, nebudou určitě splácet účty jen za večeři...

Vizuálně podmanivá taneční inscenace plná fantazie, emocí a pohádkových obrazů. V centru dění stojí osm tanečnic, živý zpěv a kytarové linky, jejichž osobitost vytváří příběh o ženství, překračování stereotypů a hledání svobody ve vlastních představách o šťastných koncích...

Multimediální sólo pro dva tanečníky. Bláznivá taneční jízda o bramborách a nevyhoření. Otevření slovenské restaurace v Singapuru, návod na super úspěšný život obalený v receptu na výrobu pravých slovenských halušek. Kolik si toho můžeme naložit, abychom se nepoblili...?

Divoká rozlučka, kterou je lepší zažít než vyprávět. Východiskem jsou věci, které k loučení se svobodou prostě patří. I diváci se během představení mohou stát střípkem kocovinové improvizované skládačky, která se při každém představení liší...

Gurmánská oslava improvizace, divadla a dekadence.

Autorská inscenace o generaci sněhových vloček, mladých lidí uvězněných v nekonečném cyklu frustrace a zklamání. Hledají smysl života v moderním světě, který nabízí vše, ale zároveň nic. Jejich čekání na změnu, spásu nebo odpovědi je nekonečné. Čekání se stává jediným smyslem jejich existence, i když žádná odpověď nikdy nepřijde. V tomto bezútěšném prostoru, kde se jejich vnitřní světy střetávají s prázdnotou, zůstávají pouze stále silnější pochybnosti. Přesto se mladí neustále pokoušejí najít smysl, přičemž čekání je jedinou věcí, která je spojuje a pohlcuje. Čekání na něco, co nikdy nepřijde, se stává jejich každodenní realitou, a to navzdory vnitřnímu zoufalství...

Hra o těch chvílích, na který nikdy nezapomeneš. O nocích, kdy je svět nekonečnej a máš pocit, že je všechno možný. O tom, co si neseme dál. O lidech, který nikdy úplně nezmizí. O jednom momentu, kterej se tě může držet celej život. Léto, dospívání, koupaliště po zavíračce, sny, co se nemůžou nesplnit. Čas se tady chová divně. Spirálovitě. V jednu chvíli je ti patnáct, v další čtyřicet. Stárneš uprostřed věty a pak se zas vrátíš zpátky. Jeden dlouhej magickej moment, kterej se postupně mění v pocit, že něco nenávratně zmizelo. A ty si říkáš: fakt to byl jen jeden večer? A to má bejt jako všechno? Za dvacet let — najednou je všechno úplně jinak...

Autorská inscenace pojednávající o chybějících morálních hodnotách, rozkolech ve vnímání společnosti a samozřejmě o konzumerismu. Vše v hávu trashové komedie plné narážek, urážek a výčitek. Běžná neděle v jedné ze známých fastfoodových franšíz – FCK. Kuřata se smaží, lidi chodí a všechno šlape, jak má. Dokud nezačnou z nebe padat kapky. Obyčejný déšť se mění v katastrofu biblických rozměrů a v prostorách pobočky zůstanou uvězněni konzumenti, kteří by se za normálních okolností nikdy spolu nebavili. Teď jde ale o jejich životy, a tak jim nezbývá nic jiného, než se semknout. Ani brigádnice, ani studenti VŠE, ani pražský primátor se synem, ani indický turista ale s jistotou nevědí, pokud tento večer nebude náhodou jejich posledním...

Performance, která balancuje na hraně současného cirkusu, tance a výtvarného umění. Scénická esej o úsilí, vyčerpání a obnově sil, o fyzické i duševní vytrvalosti. O touze neztratit lehkost ani ve chvíli, kdy se všechno hroutí. O místě, kde se nepořádek stává živnou půdou pro hledání nového smyslu. Čtyři těla a stovky kilogramů pneumatik se propojují ve fyzicky náročné inscenaci, která zkoumá křehké vztahy mezi lidmi a jejich prostředím...

Tanečně novocirkusová inscenace inspirovaná kauzou polských skleníků pro pěstování zeleniny, jejichž silná záře svítí jako stotisícové město. Rajčata a okurky po celý rok! Prosvícené do zralosti, i v zimě červenající se na talíři. Sladká chuť rajčat jako omamná vzpomínka na léto zalité sluncem. Světelné znečištění způsobuje nenapravitelné škody na přírodě i na zdraví lidí. Zářící skleník jako symbol toho, co jsme vytvořili, abychom toho hodně ztratili. Něco zraje, ale mnohem víc umírá...

Černá cirkusová groteska. Ochutnejte pohřební koktejl černé grotesky a poetických obrazů namíchaný pomocí cirkusových disciplín.