Popel

Divadelní zpracování dramatické básně nositelky Nobelovy ceny za literaturu, která svým elegickým textem reagovala na smrt životního partnera - skladatele a informatika Gottfrieda Hüngsberga. Reaguje bolestným úsměvem, ve kterém doznívá touha znovu si, tak blízko horizontu života, přeříkat původ světa a přidat k němu vlastní komentář z „doby plastové“, kdy nás pravděpodobně přežijí naše vlastní odpadky. Vzpomínka na tělesný půvab lidí, na fyzickou krásu Země, se v hořce něžném vyznání mísí s rozpačitostí nad obsluhou strojů, se smutkem po zaniklém jazyku dvou spřízněných duší, ale také s ujištěním, že některé dráhy, některé způsoby putování, dosud trvají i na přehřáté planetě...