Větroplaši

Autorská non-verbální inscenace o přátelství i zápasu s větrem. Výprava do pomíjivého světa poletuch, přelétavců, fičáků a větroplachů. Hravé zkoumání povětří v jedné malé osadě. „Pozor, zvedá se vítr! Jsi-li malinký, čapni stéblo trávy, zavaž uzel, naplň kapsy kamením. Pampeliška má v průvanu hned lehčí hlavu a zahradníkovi uletěly včely. Správce větrníku řídí proudy, natahuje vrtule a počítá otáčky. Bez něj si doma neposvítíme. Ale čeho je moc, toho je příliš, a střecha mizí v oblacích. Teď zavětřit, oblíznout prst, napnout plachty, roztáhnout křídla. Ale co když nastane bezvětří? Chytej draka, padá z oblohy. Nádech, výdech. Kdo si troufnul vysát vichr, nevejde se do brlohu, a kdo je moc nafoukaný, jednou splaskne.“