Palác Akropolis

Postpunkový dokument pro tři (mužské) hlasy. O tom, jaké je dnes vyrůstat jako mladý muž. O samotě, která se někdy mění ve vztek. O tlaku jednoduchých hesel v hlubinách internetu. O stále se vracející otázce, jak být „pořádný chlap“. A co když to chceš úplně jinak...?

Další díl dokumentární série Invisible o těch, kteří musí zůstat skryti. O ztrátě identity, o nefunkčních únicích a zoufalých návratech. O procesech odchodů. O nekonečném boji. A o chybějících ranách, které by mohly dosvědčit to, čemu okolí nechce uvěřit. Jaký je život s manipulátory? Kam až může manipulátor zajít? Jak si testují svou kořist? A kdo se nakonec stane rukojmím? Příběhy žen i mužů, kteří našli sílu vymanit se z toxických vztahů a znovu najít sami sebe...

„Příbramský stand-up aneb rodina základ života.“ Autobiografická inscenace o herečce Iris Kristekové, která navzdory transgeneračním traumatům a extrémní sociální situaci dokázala jít za svým snem a předávat sílu dál. Narodila se jako poslední ze šesti dětí v Příbrami a své dětství a dospívání prožila v příbramském bytě, kde se skákalo z druhého patra balkónu a zamykala lednice. Tento život plný výzev ji naučil, jak hledat východiska. Jak se z nelehké situace vyvázat a bojovat za lepší osobní i profesní život...

Autorský projekt Sáry a Sáry, který balancuje na hraně divadelní a objektové performance, na hraně ozdravného rituálu ve jménu celého ekosystému a na hraně absolutního chaosu. Sonda do toho, jak reflektují a zkoumají aktuálnost klimatické změny dvě mladé ženy, které hledají souvislosti ve zdánlivě nesouvisejících disciplínách. Skládají do sebe jako mandalu situace, nálady, atmosféry a příběhy...

Hra vycházející z události, která nedávno otřásla mediálním světem. Ruský novinář Arkadij Babčenko, žijící v emigraci v Ukrajině, se stal obětí vraždy. Stopy po jejím objednavateli vedly do Babčenkovy domoviny, do vysokých vrstev ruské společnosti. Novinářská obec přišla o dalšího kolegu, který byl coby nepohodlný kritik Putinova režimu jednoduše odstraněn...

Hudebně-divadelní psycho groteska volně inspirovaná Orwellovou dystopií „1984“.

„Divadlo objektů & koncert na motivy Anny Kareniny.“ Během smuteční večeře, za cinkání skleniček a klidného doprovodu smuteční kapely, se místo klidného rozloučení začnou odehrávat střípky ze života zemřelé osoby. Ta skrz náhodný pohyb číšníka, skrz nenápadné kombinace hudby, slov a předmětů ožívá, tak jako ožívá i představivost hostů. Ti se opojení vínem začnou vžívat do minulosti, až se nakonec sami stanou postavami příběhu o Anně Karenině...

Excentrický taneční battle.

Provokativní klaunérie. TÝÝJÓÓ představuje kontroverzní postavičku, které se dějí nešvary tak typické pro jedince dnešní doby. Vyjadřuje to, co ho společnost nechce nechat dělat a tak bývá dost provokativní a paroduje i diváky. Neukazuje jaký je on, ale jací jsme my. Nechce, abychom se zasmáli jemu, ale sami sobě. Jeho absolutní svoboda může proto být pro diváka fatální...

Multižánrový projekt kombinující tanec, zpěv, autorské výtvarné divadlo, loutky a videoart. Hledá zlomky ženskosti, osobní příběhy, sny i vzpomínky ve starých písňových textech, které odnepaměti doprovázely ženskou práci na polích a v domácnostech.

Improvizované představení reagující na naladění diváků a vše, co nás i účinkující právě obklopuje...

Inscenace inspirovaná nekonečným posloucháním oratoria „El Niňo“ amerického skladatele Johna Adamse, rapových veršů Kae Tempest a hudebního rituálu skupiny Shortparis z petrohradského undergroundu. Tento příběh se uskutečnil a přežívá mezi námi díky orálnímu vyprávění. Tento příběh je o zrození, o těle v těle, o křičícím šepotu, o zvucích, které tvoří prostor. Tento příběh je o mlaďoučké Marii a o jejím dítěti. Tento příběh je o kruzích, které je nutné překročit, abychom se našli nově...

Jevištní interpretace ceněného románu Miřenky Čechové „Baletky“, vytvořená na základě předešlého hybridního online uvedení nazvaného „metaBaletky“. Tato verze je kombinací stand upu, dark cabaretu i hudby elektronické scény 90. let, v dialogu s DJkou Mary C a filmovým materiálem Terezy Vejvodové.

Fragmenty z knih Světlany Alexijevičové, které jsou použity v alternativním zpodobnění oficiálních večerních zpráv ruské televize. Co se stane, když se místo každodenní porce zaručených pravd pronášených ve jménu moci objeví výpovědi bezejmenných a otřesených lidí...?

Fyzické a výtvarné divadlo s prvky improvizované klauniády, ovlivněné dílem Václava Havla především jeho hrou „Audience“.

Site-specific performativně imerzivní procházka Žižkovem, která mapuje těžkosti marginalizovaných skupin v rámci veřejného prostoru, kde velké struktury ovlivňují každodenní život rodičů, seniorů či osob s omezenou mobilitou. Uličnice beze strachu volají: „Vraťte nám naše město zpět!” a vyráží do ulic! A vy si namažte kolena, protože jdete s nimi...

Parodie na nerealistická očekávání, která společnost vyvíjí vůči ženám. Kuchyně – dominanta každé domácnosti. Kuchyně, ve které hospodyňky rozpustile štěbetají o věcech, které pro muže zůstávají věčným tajemstvím. Místo, kde se v troubě peče nedělní husa, kde ve skříni za moukou najdeme schovanou láhev kořalky, kde není slyšet pláč z pokoje, kde učíme naše dcery vykrajovat cukroví a know-how jak se stát ukázkovou manželkou a hospodyní. Kuchyně, jako přirozené prostředí ženy. Cože...?

Imerzivní inscenace, jež osahává vnitřní prostor nepřijetí, uvíznutí v sobě samé a hraničního bodu, zda život dát, nebo ne. Osobní zpověď performerek zve do útrob domu i na hranu mého a cizího těla. Tereza se čerstvě přistěhovala, u Kláry doma se peče cukroví a Kristýna slaví 18...

Autorská inscenace pro jednu ženu, její tělo a okolí s názorem. Je moje sádlo opravdu moje, anebo je tak trochu sádlem všech, kdo mé tělo komentují a rozdávají nevyžádané rady? Jak se vnímání sebe sama proměňuje v závislosti na tom, jak mě zrovna hodnotí okolí? Jak si hledat cestu k vlastnímu tělu, které nenaplňuje očekávání ani standardy správného vzhledu...?