Slavík a růže

34,99% viz blog

Meditativní hodinka a čtvrt, v níž text, projekce a hudba vytvořily velmi působivý a kompaktní celek. Více mě zaujalo podání Šťastného prince, J. Krausová ho interpretovala příjemně ztišeně, což příběhu dodávalo na intimnosti. Na A. Krausovi bylo znát, že ještě s podobným žánrem nemá dostatek zkušeností, nedokázal od sebe zcela přirozeně odlišit repliky postav a mohl by také klást větší důraz na artikulaci. To ale nic nemění na tom, že se jednalo o příjemně strávený večer.