Donkey

Je to jako když se přeexponovanýn filmem projeví nešikovnost anebo nepovedený umělecký záměr fotografa.
Je to jako když se zpěvák přemírou ozdobných kudrlinek, vibrata a hallem na mikrofonu snaží překrýt to, že moc neumí zpívat. To ale není vina herce..
Je to jako kdyby se Viktor Dyk všemožně snažil důstojně vstoupit do hry, ale ze všech stran mu před nosem agresivně a nesmyslně zabouchnou dveře.
Když afekt a efekt vítězí nad jednoduchou sdělností, podkopávajíc nohy autentičnosti a přirozenosti.
Koncentrace klišé na metr čtvereční je bohužel příliš vysoká.
Jako školní experiment z přelomu tisíciletí bych to asi zkousl, ale dnes už ne.

Moje první recenze a hned 100%, trochu zvláštní, ale nemohu jinak;) Na představení mě přitáhla zajímavá anotace a použitá forma. Na začátku vás to vtáhne a už nepustí. Uchvacující zážitek a suverénní ukázka zkloubení mnoha kvalit, počínaje naprostým interpretačním odevzdáním se pro věc a úžasnou koncentrací, pokračujíc výrazným, minimalistickým, ale přesně mířeným hudebním plánem, až po funkční, mystickou a rituální scénografií. Oceňuji svébytný a odvážný koncept, režii a dramaturgii a děkuji interpretům za mimořádný zážitek!
Přemýšlím o některých málo využitých scénografických prvcích a o intenzitě hlasitosti v některých pasážích.