Zpráva
Dva herečtí bardi na prahu šedesátky: Divadlo Ungelt uvádí klenot amerického dramatu s Jiřím Langmajerem a Jiřím Dvořákem
vydáno: 7.5.2026
V České republice se dosud zcela neznámý divadelní western slavného amerického dramatika (a i hollywoodského herce) Sama Sheparda Jak starý je Měsíc (The Ages of the Moon) blíží ke svým premiérám (13. a 14. května). V režii Michala Dočekala se v hlavních rolích představí Jiří Langmajer a Jiří Dvořák. Inscenace je nejen dlouho vyhlíženým společným projektem obou hereckých hvězd, ale stává se také symbolickým dárkem k významnému životnímu jubileu – Jiří Langmajer oslaví 3. června své 60. narozeniny a spolu s Jiřím Dvořákem, který je oslaví necelý rok po něm, tak vstupuje do své vrcholné herecké etapy. V Ungeltu takovým zkušeným hercům říkáme „herečtí bardi“. Bardi Langmajer a Dvořák rozvinou tradici nejzásadnějších hereckých autorit historie Divadla Ungelt - Aleny Vránové, Františka Němce či Petra Kostky.
Cesta k hereckému partnerství a zrání v “bardy”
Myšlenka spojit tyto dva herce na komorním jevišti Ungeltu zrála několik let. Jiří Langmajer během svých předchozích úspěšných ungeltovských inscenací (Skleněný strop, Housle, Cesta k vodopádům) vyjádřil přání jít ve stopách Petra Kostky a Františka Němce. Po zhlédnutí Pana Halperna a pana Johnsona pak konstatoval, že podobně na sebe „slyší“ s Jiřím Dvořákem.
„Věděl jsem, že se Jiřímu Langmajerovi blíží významné životní jubileum. A hned mě napadlo, že by mu při příležitosti jeho šedesátin měl Ungelt nabídnout nějakou velkou hereckou výzvu,“ vysvětluje emeritní principál Divadla Ungelt Milan Hein. „Podařilo se, a Langmajer své kulatiny oslaví v červnu na Letní scéně.” Jiří Dvořák ho bude s šedesátkou následovat o necelý rok později.
Umělecký ředitel Pavel Ondruch dodává: „Už to nejsou žádní ‚středňáci‘, ale zralí herci, kteří vstupují do své mistrovské, chcete-li bardovské, éry. Oba pánové, kteří v minulosti ztvárnili desítky silných mužných rolí, budou na jevišti spolu s největším americkým dramatikem druhé poloviny 20. století snad vůbec poprvé čelit stárnutí a konečnosti života.“
Mužství, intimita a krása přátelství
Hra Jak starý je Měsíc z roku 2009 je minimalistický, dokonale vybroušený diamant ze závěrečné tvůrčí fáze amerického dramatika Sama Sheparda. Ten se proslavil především hrami ze sedmdesátých a osmdesátých let (Láskou posedlí, Mámení mysli, Pravý západ, Pohřbené dítě…), které Starý Měsíc neprávem zastínily. Divadlo Ungelt text objevilo krátce po Shepardově smrti (2017) a zadalo ji k překladu významnému překladateli Pavlu Dominikovi.
Celý děj se odehrává na samotě v Kentucky. Dva staří kamarádi, Ames (Jiří Langmajer) a Byron (Jiří Dvořák) se po letech setkávají, popíjejí bourbon, pozorují blížící se zatmění Měsíce a vedou dialog, který se z povrchu prořezává do nejhlubšího jádra jejich existenciální krize. Společně se uprostřed vesmírného universa vyrovnávají se stářím, minulostí, současností, ztrátou životních lásek i blížící se smrtí.
Nebyl by to ale Shepard, kdyby z vážného tématu neudělal neobyčejně vtipnou a dojemnou sondu do mužské duše - zachytil jak jejich komickou ješitnost, tak nesmyslnou vznětlivost, tak potlačenou citovost a zranitelnost. „Je to ta nejchlapštější hra, jakou jsem kdy četl,“ doplňuje Pavel Ondruch. „V originální dramatické formě Shepard zkoumá celoživotní, hluboce intimní - ovšem nesexuální - přátelství dvou mužů. Poselství, že vaše spirituální krize či existenciální samota nikdy nemůže být tak veliká, aby ji neutišilo přátelství, mě znovu a znovu dojímá…“
Generačně spřízněný tvůrčí tým pod vedením režiséra Dočekala
Inscenace se chopil renomovaný režisér Michal Dočekal. Znáte ho nejen z Ungeltu (Cesta k vodopádům, Na ocet), ale také třeba z Národního divadla či Městských divadel pražských. Dočekal v dubnu letošního roku – symbolicky uprostřed zkoušení – oslavil šedesáté první narozeniny. Společně s oběma protagonisty tak stvořili tvůrčí tým, který je pro Shepardovu dramaticky meditační hru o stárnutí ideální. Divadlo Ungelt slibuje divadelní lahůdku, která přinese mimořádný divácký zážitek jak v komorním prostoru své „kamenné scény“, tak na vzdušné Letní scéně.
Zdroj zprávy: Marek Podlaha
Cesta k hereckému partnerství a zrání v “bardy”
Myšlenka spojit tyto dva herce na komorním jevišti Ungeltu zrála několik let. Jiří Langmajer během svých předchozích úspěšných ungeltovských inscenací (Skleněný strop, Housle, Cesta k vodopádům) vyjádřil přání jít ve stopách Petra Kostky a Františka Němce. Po zhlédnutí Pana Halperna a pana Johnsona pak konstatoval, že podobně na sebe „slyší“ s Jiřím Dvořákem.
„Věděl jsem, že se Jiřímu Langmajerovi blíží významné životní jubileum. A hned mě napadlo, že by mu při příležitosti jeho šedesátin měl Ungelt nabídnout nějakou velkou hereckou výzvu,“ vysvětluje emeritní principál Divadla Ungelt Milan Hein. „Podařilo se, a Langmajer své kulatiny oslaví v červnu na Letní scéně.” Jiří Dvořák ho bude s šedesátkou následovat o necelý rok později.
Umělecký ředitel Pavel Ondruch dodává: „Už to nejsou žádní ‚středňáci‘, ale zralí herci, kteří vstupují do své mistrovské, chcete-li bardovské, éry. Oba pánové, kteří v minulosti ztvárnili desítky silných mužných rolí, budou na jevišti spolu s největším americkým dramatikem druhé poloviny 20. století snad vůbec poprvé čelit stárnutí a konečnosti života.“
Mužství, intimita a krása přátelství
Hra Jak starý je Měsíc z roku 2009 je minimalistický, dokonale vybroušený diamant ze závěrečné tvůrčí fáze amerického dramatika Sama Sheparda. Ten se proslavil především hrami ze sedmdesátých a osmdesátých let (Láskou posedlí, Mámení mysli, Pravý západ, Pohřbené dítě…), které Starý Měsíc neprávem zastínily. Divadlo Ungelt text objevilo krátce po Shepardově smrti (2017) a zadalo ji k překladu významnému překladateli Pavlu Dominikovi.
Celý děj se odehrává na samotě v Kentucky. Dva staří kamarádi, Ames (Jiří Langmajer) a Byron (Jiří Dvořák) se po letech setkávají, popíjejí bourbon, pozorují blížící se zatmění Měsíce a vedou dialog, který se z povrchu prořezává do nejhlubšího jádra jejich existenciální krize. Společně se uprostřed vesmírného universa vyrovnávají se stářím, minulostí, současností, ztrátou životních lásek i blížící se smrtí.
Nebyl by to ale Shepard, kdyby z vážného tématu neudělal neobyčejně vtipnou a dojemnou sondu do mužské duše - zachytil jak jejich komickou ješitnost, tak nesmyslnou vznětlivost, tak potlačenou citovost a zranitelnost. „Je to ta nejchlapštější hra, jakou jsem kdy četl,“ doplňuje Pavel Ondruch. „V originální dramatické formě Shepard zkoumá celoživotní, hluboce intimní - ovšem nesexuální - přátelství dvou mužů. Poselství, že vaše spirituální krize či existenciální samota nikdy nemůže být tak veliká, aby ji neutišilo přátelství, mě znovu a znovu dojímá…“
Generačně spřízněný tvůrčí tým pod vedením režiséra Dočekala
Inscenace se chopil renomovaný režisér Michal Dočekal. Znáte ho nejen z Ungeltu (Cesta k vodopádům, Na ocet), ale také třeba z Národního divadla či Městských divadel pražských. Dočekal v dubnu letošního roku – symbolicky uprostřed zkoušení – oslavil šedesáté první narozeniny. Společně s oběma protagonisty tak stvořili tvůrčí tým, který je pro Shepardovu dramaticky meditační hru o stárnutí ideální. Divadlo Ungelt slibuje divadelní lahůdku, která přinese mimořádný divácký zážitek jak v komorním prostoru své „kamenné scény“, tak na vzdušné Letní scéně.
Zdroj zprávy: Marek Podlaha
Další zprávy
Hrdina, nebo podvodník? Plzeňská činohra ukáže, jak snadno vznikají legendy
(Divadlo J. K. Tyla Plzeň, 27.10.2026)
Slovácké divadlo uvede Dogville podle slavného filmu Larse von Triera
(Slovácké divadlo Uherské Hradiště, 26.10.2026)
Brechtův kultovní rebel se vrací jako současný idol, který chce všechno, hned a bez pravidel. A svět mu to na chvíli dovolí.
(Městská divadla pražská, 23.10.2026)
Česká premiéra hry Reunion
(Městské divadlo Zlín, 21.10.2026)
Divadlo Kalich startuje sérii podcastů
(Divadlo Kalich, 20.10.2026)



PRAHA
aktuální festivaly





