Zpráva

Projekty Jana Mocka se pohybují na hranici divadla a vizuálního umění. Ve svých performancích kombinuje prvky popkultury, politiky a dokumentu a zaměřuje se v nich na současná témata, zkoumá nejnovější technologické fenomény a sociologicko-antropologické trendy, které hýbou světem. V listopadu (6. - 29. 11. 2026) divadlo Alfred ve dvoře uvede showcase jeho tvorby, která zahrnuje průřez inscenacemi posledních deseti let, kdy se Mocek stal umělcem na plný úvazek.

Nejstarší uváděnou inscenací bude Shadow Meadow. Performance kombinuje elementy visual artu, objektového divadla a dark ambientu. Zkoumá absenci objektů a lidí, která diváctvo i tvůrce vede k touze po vyplnění prázdnoty.
„Shadow Meadow je syrová a bezprostřední, čiší z ní naše tehdejší energie – snaha udělat něco výrazného, a zároveň touha se prosadit,“ říká Jan Mocek. „Vracíme se k ní ale hlavně proto, že Irina Andreeva před dvěma roky zemřela a my si ji chceme takto zpřítomnit. Po představení bude následovat diskuse, během níž se pokusíme odpovědět na jednu z jejích posledních otázek, kterou jsem od ní slyšel: „Proč… proč divadlo?“

Následuje gamingová inscenace Virtual ritual, snad nejúspěšnější z Mockových projektů. Urbanista Osamu Okamura, YouTuber Atlet, fotografka a gamerka Adéla Vosičková – tři performeři vytvoří expertní gamingový panel, aby otestovali potenciál herního města.
„„Digitálně urbanistická“ performance se stala naším nejúspěšnějším projektem, s 51 reprízami ve více než 20 městech po celé Evropě. Hráli jsme ji všude: od festivalu Trať, undergroundové akce na vlakovém nádraží, až po konferenci OSN COP 17 o biodiverzitě v Jerevanu. Virtual Ritual byl důležitý hlavně jako důkaz, že naše „avantgardní“ estetika může fungovat i pro širší publikum, aniž bychom museli dělat kompromisy.“

Krajina s bažantem, srnkou a zajícem vznikla jako nesnesitelně nostalgická báseň o mužské křehkosti. Happy Hour zase jako potřeba vyzkoušet konkrétní scénický nápad. Zásadní úspěch přinesla inscenace Wandervogel, která vznikla podle knihy Čertova zeď od Marka Cornwalla a stala se tak snad prvním Mockovým činoherním projektem. Poprvé byla uvedena v rámci Pražského divadelního festivalu německého jazyka.
„V kontextu naší tvorby je výjimečná i tím, že se prostě a jednoduše snaží vyprávět příběh. Což je z našeho pohledu poměrně radikální.“

Minulý rok v listopadu měla premiéru Mockova nejnovější inscenace Ochlos. Politickou bajku o úsvitu a konci demokracie tvůrčí tým během posledního roku přezkoušel a v rámci showcasu ji uvede v obnovené premiéře pod názvem Ochlos, ochlos, ochlos.

„Protože být nezávislý neznamená být sám, chtěli bychom poděkovat všem, kteří s námi spoluprovali a spolupracují: Irina Andreeva, Tinka Avramova, Matouš Hekela, Sodja Zupanc Lotker, Adéla Vosičková, Ondřej Růžička, Arseniy Mikhailov, Matthias Hesselbacher, David Prokopič, Philipp Schenker, Halka Třešňáková, Olesya Sidorenko, Wayne Jordan, Václav Hruška, Osamu Okamura, Ondřej Pokorný, Ondřej Husar, Robin Seidl, Tomáš Janypka, Erika Čičmanová, Martin Vala, Matěj Šumbera, Václav Němec, Ellen Pávková, Jan Hofman, Lucia Škandíková, Ondřej Kyncl, Tomáš Procházka, Maria Cavina, Ewan McLaren, Ondřej Hrab, Mark Cornwall, Martin Špetlík, Bára Švehlová, Ladislav Švehla nebo Jan Mocek st.“
Jan Mocek

PROGRAM
6. + 7. 11. | VIRTUAL RITUAL
10. + 11. 11. | WANDERVOGEL
13. 11. | HAPPY HOUR
21. 11. | KRAJINA S BAŽANTEM, ZAJÍCEM A SRNKOU
26. + 27. 11. | OCHLOS, OCHLOS, OCHLOS
29. 11. | SHADOW MEADOW

zdroj zprávy: Alexandra Ratajová