Zpráva

Festival AKCENT o víkendu přivítá argentinskou režisérku Lolu Arias, která loni v Praze uvedla inscenaci Rok, kdy jsem se narodil. Letos nabídne místo Chile pohled na diktaturu v Argentině ve hře s názvem Můj život potom. Diváci budou moci porovnat osudy protagonistů a obětí vlády vojenské junty očima jejich dětí, dnešních třicátníků.

Argentinská scénáristka, režisérka a hudebnice Lola Arias, která proslula mimo jiné spoluprací se členy Rimini Protokoll patří k nejprogresivnějším tvůrcům současnosti. „Patřím ke generaci, která se narodila pod temným mrakem diktatury. A tato zkušenost se podepsala i na našem dětství. Tak či onak naše generace, myslím, vyrůstala obklopena spoustou nevyřčeného. O některých věcech jsme nevěděli, o jiných jsme zase nesměli mluvit. Všechny takové příběhy jsou tématem této hry, která vypráví o tom, jak se moje generace vyrovnává s minulostí,“ říká Lola Arias. Můj život poté se pohybuje na hranici reality a fikce. Je pokusem o setkání dvou generací na křižovatce národních dějin a soukromých příběhů.

Mezi objevy letošního Akcentu patří hostování korejského vizuálního umělce a aktivisty Kima Hwanga, který na AKCENTU uvede filmově – divadelní performance Pizza pro národ (Pizza for the people). „Nešlo mi o to, aby si Severokorejci doma pekli pizzu. Projektem jsem chtěl upozornit na aktuální situaci a nahlížet světové sociálně-politické souvislosti,“ popisuje Kim Hwang. „Pizza je jen jeden příklad, symbol. V historii se mnohé zavřené dveře podařilo otevřít díky kultuře, co politická moc zavírá, kultura zase otevírá. Nemohu samozřejmě říci, že umění samo o sobě může něco změnit, ale na druhou stranu se bez umění nezmění nic,“ dodává čtyřiatřicetiletý umělec.

„Vybíráme tvůrce, kteří usilují o bezprostřední a nealegorickou reflexi společenského dění, aktuálně například otázku života před válkou a po válce,“ říká ředitelka festivalu AKCENT Jana Svobodová.

Festival zahájí 21. listopadu v Divadle Archa filmový dokument o divadelním představení režiséra Milo Rau nazvaný Hate Radio. „Hate Radio pojednává o tom, jak se program rozhlasového vysílání plný pop-music, sportovních přenosů a zpráv mění v laboratoř rasistické ideologie,“ přibližuje Svobodová. Na projekci naváže diskuzní fórum "Před válkou a po válce" o roli kultury a umění v době válečného nebezpečí i možnostech vyrovnání s traumatickou historií.

zdroj zprávy: Pavlína Svatoňová