Zpráva
Divadlo Apropo ve spolupráci s režisérem Milanem L. Šnajdrem připravuje na 12. září v komorním prostoru v areálu Muzea alchymistů a mágů staré Prahy na Jánském vršku premiéru hororu LEBKA. V rolí vypravěče se představí Tomáš Bareš, děsivý stín zemřelé paní domu ztvární herečka a pěvkyně plzeňského Divadla J. K. Tyla Venuše Dvořáková-Zaoralová.
Milan Šnajdr, který adaptoval jednu z nejznámějších povídek amerického spisovatele 19. století Francise Mariona Crawforda pro divadelní scénu, říká: „Jsem veliký milovník hororů, a to v jakékoliv formě. Kniha, film, divadlo, hudba. A tak, když přišla možnost na inscenování hororu, bylo pro mě velmi motivující, dát divadelní formu hororové povídce, která patří mezi ty první, které jsem v dětství četl.“
Crawfordovy hororové povídky jsou pravidelně zařazovány do antologií hrůzostrašných povídek, jak v zahraničí, tak u nás. A jako ke svému vzoru s ek němu hlásí například. H. P. Lovecraft nebo Stephen King. Nová vlna zájmu přišla na počátku 21.století. Vřeštící lebka (The Screaming Scull) z roku 1911 vyšla u nás v knize Hrůzostrašné příběhy, k poslechu je i její audioverze v intepretaci Jiřího Štěpničky. Starý námořní kapitán v ní vypráví svému návštěvníkovi o děsivých příhodách spojených s nečekaným dědictvím, starým domem na pobřeží oceánu. Kromě vypravěče je tu ovšem „hrdinkou“ lebka zesnulé paní domu, jejíž duše nenašla pokoj a stále touží po pomstě za svůj zmařený život. Kapitán Braddock podezírá svého někdejšího přítele doktora Pratta z vraždy manželky a cítí odpovědnost za její smrt, neboť krátce před úmrtím paní Prattové mu vyprávěl o tom, jak se jistá žena zbavovala manželů tím, že jim ve spánku nalila do ucha rozžhavené olovo.
Zatímco v originální verzi vypráví příběh starý mořský vlk, Milan Lukáš Šnajdr ve své adaptaci ještě více posílil hororovou linii, a dodal jí psychologický podtext. Hrdinou je mladík z dobré rodiny, který prožívá ve své dobrovolném azylu chvíle hrůzy, a divák netuší, zda to, o čem vypráví, je realita nebo jen halucinace vyvolané jeho psychickými dispozicemi, nadměrným pitím a možná i drogami. Vřeštící lebka už tedy není jen pouhou rekvizitou, ale ženským ztělesněním rozmanitých hororových představ a nočních můr.
zdroj zprávy: Jana Soprová
Milan Šnajdr, který adaptoval jednu z nejznámějších povídek amerického spisovatele 19. století Francise Mariona Crawforda pro divadelní scénu, říká: „Jsem veliký milovník hororů, a to v jakékoliv formě. Kniha, film, divadlo, hudba. A tak, když přišla možnost na inscenování hororu, bylo pro mě velmi motivující, dát divadelní formu hororové povídce, která patří mezi ty první, které jsem v dětství četl.“
Crawfordovy hororové povídky jsou pravidelně zařazovány do antologií hrůzostrašných povídek, jak v zahraničí, tak u nás. A jako ke svému vzoru s ek němu hlásí například. H. P. Lovecraft nebo Stephen King. Nová vlna zájmu přišla na počátku 21.století. Vřeštící lebka (The Screaming Scull) z roku 1911 vyšla u nás v knize Hrůzostrašné příběhy, k poslechu je i její audioverze v intepretaci Jiřího Štěpničky. Starý námořní kapitán v ní vypráví svému návštěvníkovi o děsivých příhodách spojených s nečekaným dědictvím, starým domem na pobřeží oceánu. Kromě vypravěče je tu ovšem „hrdinkou“ lebka zesnulé paní domu, jejíž duše nenašla pokoj a stále touží po pomstě za svůj zmařený život. Kapitán Braddock podezírá svého někdejšího přítele doktora Pratta z vraždy manželky a cítí odpovědnost za její smrt, neboť krátce před úmrtím paní Prattové mu vyprávěl o tom, jak se jistá žena zbavovala manželů tím, že jim ve spánku nalila do ucha rozžhavené olovo.
Zatímco v originální verzi vypráví příběh starý mořský vlk, Milan Lukáš Šnajdr ve své adaptaci ještě více posílil hororovou linii, a dodal jí psychologický podtext. Hrdinou je mladík z dobré rodiny, který prožívá ve své dobrovolném azylu chvíle hrůzy, a divák netuší, zda to, o čem vypráví, je realita nebo jen halucinace vyvolané jeho psychickými dispozicemi, nadměrným pitím a možná i drogami. Vřeštící lebka už tedy není jen pouhou rekvizitou, ale ženským ztělesněním rozmanitých hororových představ a nočních můr.
zdroj zprávy: Jana Soprová
Další zprávy
Sex není problém. S láskou je to složitější. Nové tváře Arény v provokativní hře Davida Mameta.
(Komorní scéna Aréna, 29.10.2026)
Hrdina, nebo podvodník? Plzeňská činohra ukáže, jak snadno vznikají legendy
(Divadlo J. K. Tyla Plzeň, 27.10.2026)
Slovácké divadlo uvede Dogville podle slavného filmu Larse von Triera
(Slovácké divadlo Uherské Hradiště, 26.10.2026)
Brechtův kultovní rebel se vrací jako současný idol, který chce všechno, hned a bez pravidel. A svět mu to na chvíli dovolí.
(Městská divadla pražská, 23.10.2026)
Česká premiéra hry Reunion
(Městské divadlo Zlín, 21.10.2026)



PRAHA
aktuální festivaly





