Zpráva

Bez nadsázky nejslavnější muzikál všech dob a jeden z vrcholů svého žánru uvede liberecké Šaldovo divadlo. Tonyho zde ztvární Jan Kříž nebo Radek Melša, Mariu Veronika Kaiserová nebo Karolína Levková. Poprvé se muzikál West Side Story objevuje v New Yorku 26. září 1957 na broadwayské scéně. Okamžitě se stává hitem a milníkem v muzikálových produkcích. Podíl na tom má z velké části mimořádně invenční hudba geniálního skladatele Leonarda Bernsteina, stejně jako náročná taneční čísla, která spolu s hudbou vytvořila silně emotivní výrazový prostředek. Choreografie tanečních scén se v tomto díle stala nedílnou součástí hudební a dějové linky, které kompaktně provázala.

INSCENAČNÍ TÝM
Autor původního konceptu: JEROME ROBBINS
Hudba: LEONARD BERNSTEIN
Libreto: ARTHUR LAURENTS
Text písní: STEPHEN SONDHEIM
Překlad: JIŘÍ JOSEK
Režie: LINDA HEJLOVÁ KEPRTOVÁ
Hudební nastudování: PAOLO GATTO
Choreografie: MICHAL KOVÁČ
Scéna: MICHAL SYROVÝ
Kostýmy: TOMÁŠ KYPTA
Dirigenti: PAOLO GATTO, KAROL KEVICKÝ
Sbormistr: TADEÁŠ TULACH
Dramaturgie: TEREZA KONÝVKA FRÝBERTOVÁ
Dramaturgická spolupráce: LENKA CHVÁLOVÁ, JIŘÍ JANKŮ
Hudební příprava a korepetice: MAXIM BIRIUCOV, KAROL KEVICKÝ
Asistent dirigenta: KAROL KEVICKÝ
Asistent režie: ŠÁRKA BRODACZOVÁ
Asistent choreografie: MICHAELA WENZELOVÁ, ALEXEY YURAKOV
Korepetice baletu: ELENA NAGYOVÁ
Koncertní mistři: YURIY HORBACHUK, PETR MATĚJÁK
Inspice: MARIAN MIČJAR
Inspice světel: SLÁVKA MARŠÍKOVÁ
Nápověda: ALENA MIRJAM REŽNÁ

OSOBY A OBSAZENÍ
Tony - JAN KŘÍŽ, RADEK MELŠA
Riff - STAVROS POZIDIS, LUKÁŠ ONDRUŠ
Pruďas - LUKÁŠ ADAM, FILIP ANTONIO
Čára/Dívka - MIROSLAVA ČASAROVÁ, VANDA ŠÍPOVÁ
Prcek - JAKUB MAKAROVIČ
Arab - JOSEF ŠIMEK
Bourák - PETER BUDÍK
Parta Tyskáčů - BALET DFXŠ
Maria - VERONIKA KAISEROVÁ, KAROLÍNA LEVKOVÁ
Anita - SOŃA HANZLÍČKOVÁ BORKOVÁ, KAROLÍNA BARANOVÁ
Bernardo - PETR ŠTĚPÁNEK, ADAM VOHÁNKA
Rosalia - ELIŠKA JANSOVÁ
Chino - TOMÁŠ VÁHALA
Francisca - RADKA ČERNÍKOVÁ
Teresita - VERONIKA MIČJAROVÁ
Consuela - ZUZANA MAXOVÁ PECOVÁ
Parta Žraloků - BALET DFXŠ
Schrank - TOMÁŠ IMPSEIL
Krupke - MARIAN MIČJAR
Rukavička - PAVEL HEJL
Doktor - PETR JENIŠTA
Hlas Matky - VERONIKA MIČJAROVÁ
Hlas Otce - RADEK BERAN
Popelář - MARTIN TALLER
Účinkuje - ORCHESTR DFXŠ, SBOR DFXŠ, BALET DFXŠ

Premiéra 7. a 9. února 2025 v Šaldově divadle

Muzikál o touze žít jinak
Původní nápad vytvořit muzikál na motivy Shakespearova dramatu Romeo a Julie přišel od Jeroma Robbinse, choreografa a režiséra, v roce 1949. Oslovil spisovatele Arthura Laurentse a skladatele Leonarda Bernsteina, zdali by tuto látku nezpracovali. Nejprve byl odmítnut, a tak čekal několik dalších let, než se pánové uvolili a vytvořili tvůrčí tým, který stojí za vznikem nejslavnějšího muzikálu všech dob. Původně měl Bernstein v plánu kromě hudby psát i texty, ale během tvůrčího procesu, někdy v roce 1955, se množství hudebních čísel rozrostlo natolik, že uznal za vhodné oslovit dalšího kolegu – tentokrát mladého spisovatele Stephena Sondheima, aby napsal texty písní. Jak Bernstein v jednom z mnoha rozhovorů zmiňuje: „Byla to jedna z nejvíce výjimečných spoluprací mého života, možná vůbec ta nejvýjimečnější. Cítil jsem vzájemný respekt a velkorysost, která je v divadelním prostředí opravdu zřídkavá.“ Premiéra proběhla 26. září 1957 na newyorské Brodwayi ve Winter Garden Theater. Muzikál byl na scéně nepřetržitě téměř dva roky a za tu dobu se odehrálo přes 700 představení.

„Navzdory tomu, jak je téma děsivé, jeho zpracování je obdivuhodné. (…) Autoři spojili představivost a virtuozitu a napsali hluboce dojemnou show, která je škaredá jako městská džungle a zároveň patetická, něžná a odpouštějící. (…) Vše ve West Side Story přispívá ke komplexnímu dojmu divokosti a úzkosti. (…) Příběh je velmi silný, nepochybně proto, že jej Arthur Laurents vystavěl na Shakespearově Romeu a Julii,“ napsal recenzent Brooks Atkinson do New York Times den po premiéře.

West Side Story je muzikál o touze žít jinak. Parta Tryskáčů, kluků druhé generace převážně polských imigrantů, bojuje o nadvládu nad několika ulicemi manhattanského Upper West Side se Žraloky, skupinou nových přistěhovalců z Portorika. Ten, kdo získá kontrolu nad ulicemi, získá zároveň určitou moc a zdánlivý společenský status, který ani jedna ze skupin přistěhovalců nemá.

Na pozadí tohoto boje o lepší bytí se setkávají Maria a Tony, dva milenci, zamilovaní blázni, kteří nechtějí vidět svět Žraloků a Tryskáčů, plný předsudků, nesvobody, zloby a násilí. Oba jsou však jeho nedílnou součástí, ale podle pravidel, pramenících z nevraživosti, odmítají žít. Čím více je jejich touha žít jinak, tedy v lásce, omezovaná, tím intenzivněji ji pociťují a naléhavěji prosazují. Svou lásku vnímají zcela přirozeně jako jedinou cestu pryč ze světa nenávisti.

Jedním z mnoha důvodů, proč je muzikál West Side Story tolik oslňující i několik desítek let po svém vzniku, může být fakt, že se Arthurovi Laurentsovi, Stephenovi Sondheimovi, Jerome Robbinsovi a Leonardu Bernsteinovi podařilo díky důmyslně promyšleným charakterům a průkopnickému propojení tance a hudby vytvořit plastický obraz části tehdejší společnosti a přetavit ho do podoby sociálního dramatu. Každá z postav se vypjatě pohybuje mezi realitou, kterou musí žít, a představou o ní, kterou chce žít. Všichni bytostně touží po něčem, o čem jsou přesvědčeni, že je nezbytnou podmínkou pro jejich spokojený život, který (prozatím?) nemají. Jejich cílem není žít à priori odlišně, jejich záměrem je žít ve shodě se svým autentickým já.

Opakování příběhů v různých uměleckých žánrech či druzích není nijak náhodné. Kulturu lze totiž ze sémiotického hlediska pojímat jako kolektivní paměť společenství s omezenou kapacitou. Aby se důležité příběhy z naší kultury nevytratily, je potřeba si je znovu a znovu připomínat. K tomu nám slouží právě umění, které jejich pomíjivost eminuje, dá jim určitou trvalou formu. Prostřednictvím umění můžeme opakovaně nahlížet do velkých životních příběhů, a nořit se tak díky nim do vlastního nitra. Proto se necháme pohltit láskou Romea a Julie v činohře i v muzikálu, nebo v Zeffirelliho filmu nebo v Prokofjevově baletu. Bezpochyby na nás zapůsobí i balkon ve Veroně, o němž se zřejmě mylně domníváme, že je to ten Juliin.

zdroj zprávy: Jakub Kabeš