Blog uživatelů i-divadla

Princ Homburský – spletité existenciální drama, které nekončí odchodem z divadla
vydáno: 14.11.2014, Kateřina Šebelová

Brno: Princ Homburský – spletité existenciální drama, které nekončí odchodem z divadla


Kateřina Šebelová | 14. 11. 2014

Autor: Heinrich von Kleist
Režie: Mikoláš Tyc
Překlad: Václav Cejpek, Monika Kučerová
Kostýmy: Barbara Wojtkowiak
Scéna: Karel Čapek
Hudba: Jiří Hájek
Hrají: Lukáš Janota, Viktor Skála, Lenka Janíková, Zdeněk Junák, Eliška Skálová, Jan Mazák, Jaroslav Matějka, a další

Nepochopená i oslavovaná hra
Básnické drama Princ Homburský nepatří k nejhranějším kusům českého divadla. Větší popularitě se inscenace těší v „rodném" Německu, avšak ani zde neměla snadnou cestu. Z dramatické tvorby jejího autora - Heinricha von Kleista známe spíše inscenace Rozbitý džbán či Katynka z Heilbronnu. Princ Homburský, který byl dlouhodobě v Německu zavržen a nepochopen, se však posléze i doma dočkal zasloužené slávy – odmítanou hru nejprve v rodné zemi uznávali jako oslavu pruské armády a později zneužili jako drama sloužící ideálům nacistického Německa. Městské divadlo Brno inscenaci premiérově uvedlo v režii Mikoláše Tyce jako básnické drama o rozporu cti, morálky a spravedlnosti ve dnech 8. a 9. listopadu 2014 na Činoherní scéně.
Když se rozkaz poruší...


Princ Homburský má vše, co by si každý mladý šlechtic ve své době mohl jen přát – vládne početné armádě, kde patří k oblíbeným velitelům, přízni se těší i on sám u braniborského kurfiřta a navíc poznává i lásku, kterou se pro něj stala kurfiřtova schovanka – princezna Natálie Oranžská, která jeho city opětuje. Idylku však přeruší rána osudu, když zasněný princ na válečné poradě přeslechne rozkaz a při důležité bitvě vede své vojsko k neplánovanému útoku. Vojsko sice zvítězí, ale princ je pro neuposlechnutí rozkazu odsouzen vojenským soudem k trestu smrti. V ten moment se mu zhroutí svět a je nucen postavit se osudu, morálce, společnosti i sobě samému a přehodnotit všechny své dosavadní jistoty a ideály.


V jednoduchosti krása?
Již od samého začátku hry na nás dýchne ponurá scéna, jakoby signalizovala podobné ladění inscenace. Scénograf Karel Čapek zvolil jednoduchou scénu z tabulí z kovu, plastu, světelných panelů a vyvýšeného pódia, na které herci vybíhají. Tento „výběh" sice podtrhne dramatický spád určitých momentů, ale jinak působí tak trochu křečovitě a zbytečně, nehledě na pochmurné pozadí, které je jakoby celé ponořené do tmy. Zajímavým řešením prošly bitevní scény, které vojáci pozorují a řídí jakoby shora, a divák je tak ušetřen krvelačných scén, ač je vnímá přes atmosféru popisu, zvuků a mlhavých efektů ze svého sedadla, aniž by byl o tu válečnou dramatičnost ochuzen.


Kostýmní složku z dílny Barbary Wojtkowiak vnímáme jako spleť černých obleků, jejichž nejvýraznější složku tvoří těžké vysoké šněrovací boty moderního designu. Tento prvek jasně vypovídá o vojenské povaze, která je hře vlastní, ale také o jisté sešněrovanosti tehdejší společnosti konvencemi a řádem.
Dobře je v inscenaci naloženo s hudbou. Stísněnou atmosféru vnitřní rozervanosti hlavního hrdiny i jednotlivé události podbarví podobně laděná hudba, která svojí monotónností vede diváka dějem, a přitom nevytrhává z toku myšlenek, které hra vyvolává.

Podruhé v MdB
Režisér Tyc těží z nového překladu Václava Cejpka a Moniky Kučerové, který vznikl speciálně pro brněnskou dramatizaci Prince Homburského. Ke cti režiséra, který na prknech MdB uvádí svoji druhou inscenaci, nutno dodat, že délka představení je v kontextu jeho nejednoznačnosti a komplikovaností více než přijatelná. Tyc sází na propracovaný text a herecké výkony. A zdá se, že je to volba více než správná, zvláště v kontextu dnešní dějinné etapy, kdy je svět neustále jednou nohou ve válce.


Lukáš Janota dospělý a zralý
Hlavní role Prince Homburského byla svěřena Lukáši Janotovi. Janota se v inscenaci prezentuje s jistou vyzrálostí a po mnoha komediálních či romantických rolích působí dojmem herecké vyzrálosti. Zvláště při scénách vnitřní katarze, kdy stojí bosý napospas svým soudcům, je silný v kramflecích. Role mu sedí ve všech rovinách – v zasněné zamilovanosti, roli zoufalce i člověka, který se nezdráhá přijmout trest za svoje jednání.
Ostatní herecké výkony jsou vyrovnané, zaujme Viktor Skála v roli přísného kurfiřta, Eliška Skálová ztvárňující Natálii nebo Jan Mazák v roli Kottwitze, obrista Oranžského.


Zajímavosti
Heinrich von Kleist napsal Prince Homburského jako svoje poslední životní dílo. Krátce nato spáchal sebevraždu. Sám autor, který pocházel ze slavné vojenské rodiny, armádu záhy opustil. Mezi zajímavosti patří také to, že Princ Homburský byl inspirován skutečnou historickou postavou i reáliemi, určité detaily však byly v ději pozměněny.


Princ Homburský v podání MdB nabízí příběh, který staví na jednu stranu misek vah vojenskou oddanost, poslušnost a řád proti lásce, touze po životě a radosti z něj na straně druhé. Karty míchá Osud a je jiná doba. Proto příběh dopadne tak, jak dopadne. Po složitém a vrstevnatém úvodu se divák postupně prokousává událostmi, které lemují příběh. Když už si myslí, že už má vyhráno, po chvíli zjistí, že vše je nakonec jinak. Proto může laskavý divák věřit, že po opuštění sálu divadla příběh nekončí. Princ Homburský servíruje precizní drama se vším všudy, v dnešní uspěchané době dovede zklidnit i provokovat zároveň, a přesně tak to má být...

Hodnocení: 70%

 

http://www.epochtimes.cz/2014111422459/Princ-Hombursky-spletite-existencialni-drama-ktere-nekonci-odchodem-z-divadla.html


Další články tohoto uživatele na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.