Počet komentářů: 0
Nový komentář

Blog redakce i-divadla

Pro napsání nového článku se, prosím, přihlaste.
Jak se diriguje bloudění lidstva
Lukáš Holubec, 15.11.2018

Po cyklu Písně o zemi a inscenaci Dílo, jež je stále na repertoáru Studia Hrdinů, navázal nezaměnitelný režisér Miroslav Bambušek, nebo tedy oficiálně spolek Mezery, spolupráci s Divadlem X10. Po mnoha zajímavých prostorech po celé České republice, tak mohl využít i stále více frekventovaný DUP39 v centru Prahy.

Miroslav Bambušek si tentokrát vybral k inscenování dvanáct let starý text Petera Handkeho Stopy zbloudilých, jenž uvedl v české premiéře. Handke se pouští do vyobrazení různorodých tápajících osob v blíže nespecifikovaném čase a svoji filozofii a pohled na svět projevuje především prostřednictvím komentátora, diváka, kterého v Bambuškově inscenaci ztvárnil charismatický Miloslav Mejzlík. Zvědavost po tvorbě Petera Handkeho ve mně objevil Dušan D. Pařízek svými třemi inscenacemi v Divadle Komedie v letech 2010 – 2012 a jsem rád, že po několikaleté pauze jsem se s tímto autorem mohl znovu setkat, navíc v podání Miroslava Bambuška, k jehož tvorbě mám velký respekt. Možná i proto jsem byl během úvodu inscenace poměrně překvapen, jakou formu zpracování zvolil.

Na jasně ohraničené scéně se postupně a v různých variacích představovaly všelijaké osoby nejčastěji ve dvojicích. Tento začátek byl z velké části komický, groteskní, podtržen optimistickou barevností. Následně však krátké epizody začaly měnit tempo a přibyli další účinkující, a sice poměrně rozsáhlý komparz. Vizuálně a s evidentním důrazem na humor tak Miroslav Bambušek diváka nejprve příjemně nalákal blíže k sobě, aby mu pak uštědřil o to intenzivnější úder v podobě zobrazení neschopnosti civilizace ve vzájemném porozumění, z něhož vychází výsledek, jenž je zároveň v naprostém souladu s podtitulem inscenace „Nadále bloudit. Být trvale zmateným."

Miroslav Bambušek je rozpoznatelný ve své tvorbě především nespoutanou energií. Tu můžeme ve Stopách zbloudilých intenzivně cítit celé představení. Nechybí, dá se říct už klasická hra světel a stínů, výrazná hudební složka či celková hravost. Tentokrát jsem však byl nesmírně příjemně překvapen především Bambuškovým uměním udržet pohromadě inscenaci s poměrně dost početným komparzem, přičemž bych rád použil spíše sousloví další účinkující, jelikož jejich nasazení bylo obdivuhodné. Přestože se může na první pohled zdát, že hra trpí nedostatečně pevnou dramaturgickou strukturou, má jasné směřování i poselství.

Jedním z největších problémů civilizace jako celku je už historicky špatná komunikace, z čehož pak pramení neschopnost lidí společně harmonicky žít nebo dokonce si vzájemně vycházet vstříc a pomáhat si. Inscenace tuto lidskou nezpůsobilost zobrazuje pomocí ironie, stavěním různých protikladů k sobě až se propracuje k sugestivně podanému chování v uprchlickém táboře, nápadně připomínající všem dobře známé koncentrační či vyhlazovací lágry.

Síla, která z představení vycházela, mne nepřekvapila. Na tu jsem od Miroslava Bambuška zvyklý, ale znovu musím zdůraznit a pomyslně smeknout, jak přesně a působivě dokázal pracovat s choreografií davu. Jako bych sledoval činoherní symfonii pod taktovkou velkého dirigenta.

I přes jisté rozpaky ze samotného konce, jenž se mi naopak zdál málo úderný, a zbytečně nepřehledný jsou Stopy zbloudilých další Handkeho spílání lidstvu, pro něhož budou exody, bloudění a tápání zřejmě navždy nedílnou součástí bytí. Je na nás, jak se s tím popasujeme, a zda přispějeme k vzájemnému porozumění. Bezprostředně po konci představení mě napadly Bambuškovy věty: "Nechci se nad tvorbou bavit. Nechci – jak se všude kolem rýmuje – v divadle se veselit, nad filmem se rozplývat a život si užívat. Je mi to proti srsti. Domnívám se, že umění má jiný úkol. Odhalovat kořeny a probouzet spící duše. O to se snažím. Nejdůsledněji jak dovedu." Bambuškovy Stopy zbloudilých jsou jeho další povedenou snahou, a já doufám, že si do DUPu39 najde na jeho nejnovější inscenaci cestu co nejvíce duší.


Tento blog vyjadřuje stanovisko jeho autora, nikoli celé redakce.

Další články tohoto redaktora na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.