Hru Komplic, kdyby se mi neřeklo, že je od Dürrenmatta, bych asi k tomuto autorovi nepřiřadil. Nakonec ale jo – peníze, zdevastovaná morálka, absurdní „tragika atomové doby“, ale koutkem úst to přece jen škube – to je Dürrenmatt. V Divadle Na zábradlí totiž úspěšně mystifikují tím, že používají dotáčky a ty ukazují současnou Prahu a na konci hry nejen tváře známých mafiánů české současnosti, ale i přímo české politiky. Nutno podotknout, že v souvislosti s hrou o organizovaném zločinu a rozpouštění mrtvol nepohodlných lidí, je to aktualizace nejen přehnaná, ale rovnou na žalobu. Copak divák potřebuje takovou aktualizační doslovnost? Navíc spekulativní. Jako by text o netečnosti, korupci a morálním rozkladu společnosti, v níž každý je (musí být) komplicem (aby přežil) nebyl dostatečně výmluvný. Nejde o publicistické postihnutí situace, sakra. Takhle se mi podsouvá, co si jako mám myslet. Lépe by snad bylo, kdyby se dalo více důrazu na zobrazení děsivé propojenosti etablissementu moci.

Inscenace Komplic je v každém případě sugestivně minimalisticky inscenovaná, má i zajímavý zápletkový zákrut. Rozpouštění mrtvol v nekrodialyzátoru myšlenkově ustoupí do pozadí, text se soustřeďuje na psychologii celého zločinného systému. Protože o povahách jistých lidí to je především. Chmela – Noha – Spurná trojlístek výborných výkonů!

Viděl jsem to, co jsem viděl, a celkový dojem z viděného je 70 %.