Počet komentářů: 0
Nový komentář

Blog redakce i-divadla

Pro napsání nového článku se, prosím, přihlaste.
Hra o Viktoru K. mlží
Michal Novák, 26.3.2011
Autorské duo Jiří Janků a Petr Svojtka jsou už vyzrálí divadelníci s bohatými zkušenostmi a kdekdo – včetně mě – měl za to, že už s nimi tvůrčí puberta, tak jako za starých dobrých časů CD94, nemlátí. Chyba! Jakmile přichází nápad na téma, stávají se z nich recesisté, kteří se nezastaví před ničím. Zatímco v Superčlověku udrželi autorský gejzír nápadů v dramaturgicky nosné a zajímavé konstrukci, revue Viktor K. aneb Český národ neskoná je cimrmanovskou sopkou, která sama sebe bezpečně zasypala. Ber kde ber.

Aj aj, co to pánové tentokrát vyrobili. Když použiju slovo slátanina, jsem ještě na ně hodnej. Ale budiž, horší je to s doslovností prezentovaného, jako by divák byl hňup, velký problém vidím v opakování fórků, ne-li jejich kopírování odjinud. Když do toho zamontovali školu v Bradavicích a když se v dalším průběhu děje Komenský pomlátil s Husem, bylo jasné, jaké hodnocení si Viktor K. zaslouží.

I přes jednu naprosto, ale naprosto geniální scénku (neprozradím kterou, ale jistě ji poznáte, pokud představení zhlédnete), i přes sehranost herců nelze nepocítit zklamání ze zjevně nekorigovaného scénáře. Stačilo by, kdyby se někdo nezaujatý a do textu scénáře podíval a vyházel zbytečnosti nebo korigoval prvoplánové vtípky. Čím tato autorská revue chce být? Parodií, mystifikací, výpovědí? Vyšla z toho nesourodá tematická sekaná (dokonce tedy s harrypotterovskou odbočkou nebo stylizací a la rytíři Jedi). A tak mě to nutí se ptát: Jakou tyhle pitomůstky mají souvztažnost k české otázce? ...Ferda mravenec v tom byl taky, ale tato postavička je alespoň naše.

Málem bych zapomněl na hlavní postavu, Viktora K., nejznámějšího žijícího Čecha, v zahraničí určitě. Scénář jakoby byl inspirovaný slovy neviňátka (rozuměj tuneláře století Viktora K.) a zřejmě ukazuje, jak by vše probíhalo, kdyby tím neviňátkem skutečně byl. Vedle toho shazuje důstojnost obyvatel Blaníku, zabrousí do hlavního města EU (krátké přednášky blondýnky v kostýmku na téma Češi), navštívíme státy, kde Viktor K. zanechal nesmazatelnou stopu (USA, Kypr, Ázerbajdžán), podíváme se na nedobrou situaci hrdiny živořícího na Bahamách, dočkáme všemožných parodických vsuvek a skončíme přímo v Praze u jistého nově budovaného tunelu. Marně scénář zabírá široké pole motivů, když nakonec inscenace je opravdu silná pouze v momentech, kdy poukazuje na důvěřivost „českého DIKa“. (Nerozumíte-li zkratce, vězte, že je dobré předem nastudovat pojmy, jimiž se dorozumívali Češi na počátku 90. let.)

Je velmi sympatické, že se Petr Svojtka s Jiřím Janků odvážně pustili do politického tématu (protože česká divadla se bojí politických témat). Zde jsou však odpovědi, proč podle mě nelze projevovat jásavé nadšení z „nečekaného uchopení tématu“: Inscenace je tak bezelstná, až ztrácí jakoukoliv účinnost. Z Viktora K. je Strakonický dudák (nebo Hloupý Honza?), ne geniální gogolovský gauner, využívající skuliny v legislativě. Tvůrci nejdou po realitě, nezapojují dobové kontexty, ale hrají si. No a pak ten nešťastný styl inscenace – co mohlo kdysi být funkční u řádění CD94 (obvykle recesistickými vidlemi převrácená klasika), u tématu současného už to může hodně skřípat. Nedá mi to nevzpomenout na inscenaci Narozen 28. října (1998), kterou kritika tehdy docela sjela. Negativní reakce jsem nechápal, Svojtka a Janků vycházeli z banalit života za první republiky, herci s chutí hráli ten mírně mystifikační text, přesto tahle výpověď o „češství“ alespoň pro mě nebyla druhotným produktem řachandy, při níž mrznul úsměv, nýbrž hlavním dojmem.

Viděl jsem to, co jsem viděl, a celkový dojem z viděného je 40 %.

Tento blog vyjadřuje stanovisko jeho autora, nikoli celé redakce.

Další články tohoto redaktora na blogu
[Editovat tento článek]


Opravdu smazat


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.