Počet komentářů: 0
Nový komentář

Blog redakce i-divadla

Pro napsání nového článku se, prosím, přihlaste.
Sugestivní obžaloba báťušky Putina
Michal Novák, 5.10.2010

Byl jednou jeden domeček a v tom domečku stoleček... V ratejně sálu vinohradského paláce Casa Gelmi stál velký vojenský stan Divadla Líšeň a ve stanu pár židliček a variabilní „vychytaný“ stůl s šuplíky. Těšil jsem na dýchatelný prostor, zatáhli nás do stanu... Logika spojení velký sál a v něm stan mi unikla, jsem však na festivalovém představení Příští vlny, kde cokoliv podivného je tak samozřejmé jako Hynaisova opona v Národním. Stan, jak se později ukázalo, má pro inscenaci nejen zásadní emoční funkci (stísněnost prostoru), ale sám je scénografickým prostředkem. Inscenace Putin lyžuje od začátku do konce sviští jak lyžař na svahu, hází do stran impresivními obloučky a skládá obraz velké Rusi, lidí, co se pasují do role spasitelů světa, akorát při tom ničí jiný lidi. Zlý báťuška car, zlý báťuška Lenin, zlý báťuška Stalin, zlý (kontroverzní) báťuška Putin – rozdílu v metodice vládnutí jakoby nebylo. Předčítaný text (úryvky z knihy Ruský deník zavražděné ruské novinářky Anny Politkovské) je krutou obžalobou (které trochu chybí obhajoba) ruského samoděržaví. Ve stísněném prostoru vojenského stanu sleduju divadelní dokument (kterému naštěstí nechybí to zásadní – divadelnost). Ironické herecké etudy pracují s přímočarou symbolikou, inscenace je z rodu hračičkových, takže divák se ocitne ve schizofrenní situaci: vnímá monotónně přednášený naléhavý text o řetězci zločinů, žasne, co je všechno na východ od nás možné (pokud obvinění nejsou povytrhovaná z kontextu, samozřejmě), ale zároveň se baví vynikajícím hereckým ztvárněním všech těch mužiků i karikatur mocných, údernými metaforami, nemohou chybět ani prvoplánové kozáčky a popěvky z ruských písní. Všechno je to jednostranná agitka namířená proti něčemu, co v očích „civilizované Evropy“ působí podivně, ale v místě děje je to normálka. Politická zaujatost může vyplodit tendenční řádky či v tomto případě sugestivní divadlo, ptám se však, jestli by nebylo lépe hledat klíč k pochopení, proč věci v Rusku jsou tak nakřivo, jak jsou. Viděl jsem to, co jsem viděl, a celkový dojem z viděného je 70 %.


Tento blog vyjadřuje stanovisko jeho autora, nikoli celé redakce.

Další články tohoto redaktora na blogu
[Editovat tento článek]


Opravdu smazat


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.