Bouře shlédnuta 28. 7. Oceňuji především krásné prostředí Purkrabství, kam se LSS vrátily, a poetika Bouře takovému místu svědčí. Vyčnívá především výkon C. Kassaie v roli Ariela a i díky němu si inscenace drží svou tajemnou a pohádkovou poetiku. V této souvislosti nezklame ani hudba, ani tanec duchů. Je zvykem, že se na Slavnostech volně pracuje s textem a tady jde asi o nejslabší část celkového výkonu -- Shakespeare a jeho poezie je válcována až někdy příliš volnými a rozsáhlými výstupy Daniela s Poláškem, které přinášejí do inscenace, ve které by měla vládnout hlavně poezie a snovost, doslovný, hospodský humor ve snaze zavděčit se běženému divákovi. Motivy Prosperova zmoudření a odpuštění pak zanikají v chaosu, poezie se objevuje jen v několika málo scénách a je přehlušena gagy. Prachař v roli Prospera má málo prostoru. Nejploššeji ovšem vyznívá linka Kalibanova - zde se nepodařil přetavit vnitřní tragický rozpor postavy a celá role působí v inscenaci úplně zbytečně. Představení zanechává pocit nenaplněného potenciálu.