V Divadle Bez zábradlí jsem byla naposled před 25 lety na klasické energické inscenaci tehdejšího páru Kaiser - Konvalinková. Vzpomínka na shakespearovskou variaci Byl to pták! (Romeo a Julie po 30 letech) Ephraima Kishona  zůstala i po letech relativně živá, přesto jsem aktivně tuto scénu dál nevyhledávala. 

O to jsem ale byla radši, že jsem se letos dostala na poslední představení cyklu Slovenského divadla v Praze. Dlouho předtím jsem chtěla zažít Milana Kňažka, ale termíny Divadla Na Jezerce nevycházely a tak definitivní ano přišlo s Halpernem a Johnsonem, nádhernou ukázku činoherního herectví. Pro našince je samozřejmě požitkem samotné setkání s živou slovenštinou, text sám o sobě je dobře vystavěný, a oba pánové, Kňažko a Vlado Černý jsou nejen na svůj ve skvělé profesionální i lidské kondici. 

Bylo to nádherně živé a dojemné. Jsem velmi zvědavá na srovnání s českým nastudováním.