Blog uživatelů i-divadla

Ani tak nehoří aneb Slávy den pánů Milana Uhdeho a Miloše Štědroně
vydáno: 2.4.2015, Slecna_divadelni

Publikováno primárně na http://www.studentpoint.cz/53-divadlo/11382-ani-tak-nehori-aneb-slavy-den-panu-milana-uhdeho-a-milose-stedrone#.VRxqc_msV2s

13.6.2013

Všechno, co neznáte o Miloši Štědroňovi a Milanu Uhdem, ale báli jste se zeptat, čili někdy je čas zastavit se a smeknout.

Divadlo Husa na Provázku, v čele s ředitelem divadla Vladimírem Morávkem uspořádalo Slávy den, k poctě pánům Milana Uhdeho a Miloše Štědroně. Dvě legendy nejen divadla brněnského, které o sobě tvrdí, že nejsou žádnými hvězdami, měly docela napilno.

V 10 hodin se za přítomnosti Vladimíra Morávka a Milana Uhdeho konalo představení Balada pro banditu, samozřejmě kde jinde, než v již zmíněném Provázku.

Kdo viděl něco takzvaně provázkovského, ví, že Morávkův soubor je dosti specifický. Asi jen těžko by si jej někdo spletl s jiným divadlem. 

Bylo to klasicky energické, rebelovské, v rockovém hávu, s neskutečnými emocemi i hereckými výkony, převážně Jana Zadražila, Evy Vrbkové a Gabriely Vermelho.

Besedu, která následovala ihned poté - Šuhaji, vyjev své srdce, vedl Jan Zadražil. Debata byla vtipná, svižná, i když by možná někdo mohl namítat, že vzhledem k neustálým odbočkám jsme se toho dozvěděli poměrně málo. K řečnění ten den bylo příležitostí hned několik, ať už následně na semináři J. Hermana v divadelním klubu Městského divadla Brno, nebo Kabinetu Janáčka v červeném sálu Reduty na speciální téma Janáček a Brno nade všecko. Zde byli speciálními hosty Gabriela Vermelho a Grafový kvartet.

Následovalo druhé představení, a to Leoš aneb Tvá nejvěrnější, za které získal Miloš Štědroňv roce 2011 Cenu Alfréda Radoka za nejlepší hudbu roku a Martin Havelka poté nominaci na nejlepší mužský herecký výkon roku 2012.

Autoři zde líčí barvitý život Leoše Janáčka. Popisují, jak to měl se svými láskami, a pozastavují se nad důležitými událostmi jeho života. Kromě již zmíněného Martina Havelky zde můžete vidět například Andreu Buršovou, Ivanu Hloužkovou, Martina Donutila, Kateřinu Jebavou nebo Evu Vrbkovou.

Po představení byli diváci pozváni do Janáčkova památníku. Milan Uhde zde přečetl - v místnosti, kde se génius Janáček celé noci energicky opíral do klavíru, až údajně nešlo vůbec spát, svůj nejnovější text psaný pro Provázek MOC ART (2. díl projektu DHNP Géniové a podvodníci). Miloš Štědroň k tomu už píše hudbu - a kdo ví, možná už i něco na onen Janáčkův klavír předvedl. Celý den byl poté ukončen slavnostním půlnočník přípitkem.

Program byl tedy pestrý a nabitý. Pokud jste si jej nechali ujít můžete pouze doufat, že se ještě něco podobného bude opět konat.

Ještě mi ale dovolte poslední doušku. To, co se mi na Provázku líbí je onen pocit překvapení. Ať už se jedná o nevšední herecké a pěvecké pojetí a provedení, nebo o nečekané rekvizity, jako je tomu v Baladě v případě jablek, kýblů vylité vody nebo seker, a v Leošovi naopak suchým listím, nádobím a vhodně umístěnými sochami.

Provázek si umí dokonale vyhrát s daným prostorem scény a nemusí k tomu mít  nákladné a zdobené kostýmy i dekorace.

 


Další články tohoto uživatele na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.