Prachy jako by z nebe padaly

Nejslabší kus, který jsem zatím v Míru viděl. Závěr naprosto bez nápadu, žádný fór, pointa, prostě už to bylo dost dlouhé, tak to autor co nejjednodušeji předvídatelně ukončil. Mír si vždy dokázal hry pro sebe upravit, vylepšit, aktualizovat, tady jsem to postrádal. Zejména ve scénách s Agnieszkou pro to zůstalo hodně nevyužitého prostoru. Takže výběr hry a režie nic moc, ta procenta jsou za výkony herců. Robin Fero, Beáta Hrnčiříková a Jana Posníková výborní, uhráli by i mnohem víc, kdyby k tomu dostali příležitost.

Mír mám rád, Mír míruju.
Tato hra není žádná topka tohoto divadla, ale taky žádný propadák.
Uvolněná komedie, která směřuje k očekávánému, cestou protkaná zbytečnými sprostými výrazy, které nemají vždy své opodstatnění. Nic proti, když to má své místo,ale velmi často naprosto zbytečné a laciné pro diváka,který už se nerozesmává při používání těchto slov.
Líbilo se mi,že se nenašel žádný divák,který by zvedal sál do potlesku ve stoje, jak je dnes moderní a často neadekvátní. I toto představení si to nezasloužilo.
Tak snad Klíčovou dírkou se vrátí Mír do svých standartů.

Nejslabší kus, který jsem zatím v Míru viděl. Závěr naprosto bez nápadu, žádný fór, pointa, prostě už to bylo dost dlouhé, tak to autor co nejjednodušeji předvídatelně ukončil. Mír si vždy dokázal hry pro sebe upravit, vylepšit, aktualizovat, tady jsem to postrádal. Zejména ve scénách s Agnieszkou pro to zůstalo hodně nevyužitého prostoru. Takže výběr hry a režie nic moc, ta procenta jsou za výkony herců. Robin Fero, Beáta Hrnčiříková a Jana Posníková výborní, uhráli by i mnohem víc, kdyby k tomu dostali příležitost.

Mír mám rád, Mír míruju.
Tato hra není žádná topka tohoto divadla, ale taky žádný propadák.
Uvolněná komedie, která směřuje k očekávánému, cestou protkaná zbytečnými sprostými výrazy, které nemají vždy své opodstatnění. Nic proti, když to má své místo,ale velmi často naprosto zbytečné a laciné pro diváka,který už se nerozesmává při používání těchto slov.
Líbilo se mi,že se nenašel žádný divák,který by zvedal sál do potlesku ve stoje, jak je dnes moderní a často neadekvátní. I toto představení si to nezasloužilo.
Tak snad Klíčovou dírkou se vrátí Mír do svých standartů.

Mír mám rád, Mír míruju.
Tato hra není žádná topka tohoto divadla, ale taky žádný propadák.
Uvolněná komedie, která směřuje k očekávánému, cestou protkaná zbytečnými sprostými výrazy, které nemají vždy své opodstatnění. Nic proti, když to má své místo,ale velmi často naprosto zbytečné a laciné pro diváka,který už se nerozesmává při používání těchto slov.
Líbilo se mi,že se nenašel žádný divák,který by zvedal sál do potlesku ve stoje, jak je dnes moderní a často neadekvátní. I toto představení si to nezasloužilo.
Tak snad Klíčovou dírkou se vrátí Mír do svých standartů.

Nejslabší kus, který jsem zatím v Míru viděl. Závěr naprosto bez nápadu, žádný fór, pointa, prostě už to bylo dost dlouhé, tak to autor co nejjednodušeji předvídatelně ukončil. Mír si vždy dokázal hry pro sebe upravit, vylepšit, aktualizovat, tady jsem to postrádal. Zejména ve scénách s Agnieszkou pro to zůstalo hodně nevyužitého prostoru. Takže výběr hry a režie nic moc, ta procenta jsou za výkony herců. Robin Fero, Beáta Hrnčiříková a Jana Posníková výborní, uhráli by i mnohem víc, kdyby k tomu dostali příležitost.