Horácké divadlo Jihlava
<< Hra snů | Kabaret z lágru >>
Alžběta Kubíčková
Jediný život
Premiéra: 5.5.2018. Dramaturgie: Jaroslav Čermák ml. Scéna: Jaroslav Čermák st. Kostýmy: Lucie Šperlová. Hudba: Ondřej Mikula, Aid Kid. Režie: Michal Skočovský.
Poslední uvedení: prosinec 2018.
Poslední uvedení: prosinec 2018.
Tereza Slámová, Štěpán Tuček, Stanislav Gerstner, Lenka Schreiberová, Anna Bazgerová, František Mitáš, Petr Soumar, Jakub Škrdla
Hra, jejímž středem je osobnost a poezie básníka Jana Zahradníčka, který se přes zdánlivou fyzickou slabost dokázal postavit zlu. Žil život rovně a pravdivě, zůstal sám sebou a čelil totalitě. Každý z nás svůj život dostal. Jen tento, jediný. A na každém z nás je naplnit jej až po okraj. Hledat celým svým bytím dobro a pravdu, učit se rozeznávat to dobré a vší silou se držet pravdy. Jan Zahradníček, ten „slabý hrdina“ to dokázal – svým životem i svou poezií...
inscenace již byla stažena z repertoáru
Hodnocení (3)
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ:
Triatlet 100 %
(zadáno: 23.6.2018, počet hodnocení: 46)
přínosný / zajímavý komentář
Jedno z nejlepších představení v HD - srovnatelné s inscenacemi O myších a lidech nebo Přelet nad kukaččím hnízdem.
Trojí podoba Jana Zahradníčka byla nápaditá a přesvědčivá u všech tří aktérů - každý představil básnika trochu jinak.
Lenka Schreiberová v podobě manželky zapůsobila svou pokorou, obyčejností.
Výstižná scéna, kostýmy, odpovídající hudba.
Žádné laciné vtipy snažící se získat diváky jako v Zapomenutém světle, ale syrový obraz bezčasí 50. let.
Zážitek.
Trojí podoba Jana Zahradníčka byla nápaditá a přesvědčivá u všech tří aktérů - každý představil básnika trochu jinak.
Lenka Schreiberová v podobě manželky zapůsobila svou pokorou, obyčejností.
Výstižná scéna, kostýmy, odpovídající hudba.
Žádné laciné vtipy snažící se získat diváky jako v Zapomenutém světle, ale syrový obraz bezčasí 50. let.
Zážitek.
Murko 60 %
(zadáno: 21.6.2018, počet hodnocení: 4)
přínosný / zajímavý komentář
Dobře udělané, dobře zahrané ale v dnešní době diváky kteří se přišli do divadla bavit příliš nenadchne. Nějak mi inscenace připomněla politické agitky z padesátých let zaměřené ovšem opačným směrem... Ještě že nebyla přestávka, herci by zřejmě podle nálady diváků hráli v druhé části přesilovku.