Bačkorové

Na komediích chorvatského dramatika M. Gavrana je patrná, podobně jako u V. Klimáčka či u A. Ayckbourna, autorova nadprodukce. Možná i z toho důvodu si nápady šetří, vystačí si s jedním dvěma, které se posléze snaží sáhodlouze variovat. Bačkorové například těží ze vzniku neobvyklého přátelství mezi bývalým a současným manželem ženy, která byla (je) v případě obou vztahů dominantní. V režii J. Kališové vznikla solidní situační konverzačka, která i přes občasnou ztrátu tempa (kdy se autor cyklí) dokáže pobavit. Čtveřice herců solidně slouží celku, jen T. Drápela občas sklouzává k větší karikatuře, nicméně nepřekračuje únosnou hranici vkusu.