Mikro-teatro

Inscenace završující cyklus inscenací věnovaný lidovým a křesťanským tradicím v průběhu ročních období. Příběh dvou sester Zorky a Věrky, které společně prožívají jednotlivá roční období, tradice a zvyky, které jsou s nimi spojené a pozorují cyklus života na růstu malého semínka, z kterého vyklíčila na jaře křehká rostlinka, s příchodem letního období roste do plné síly až vykvete v krásnou slunečnici. Než se sestřičky jejího květu dočkají, tak společně s dětmi otevírají studánky a probouzejí paměť krajiny...

Hororová groteska, která diváky zavede tam, kde se sen mísí se skutečností, kde chuť je více než pouhý smysl a stává se nezapomenutelným zážitkem...

Inscenace, zpracovávající tvorbu a život architektky Růženy Žertové, o vztahu k vlastní práci i dílu ostatních, posledních přáních a ceně, kterou s sebou přináší péče. Tři ženy (Růžena, Alice a Šárka), které se prosadily na poli architektury a které spojila poslední dvě přání nejstarší z nich. Odkázat vlastní rodinný dům veřejnosti a přání zemřít doma. Společný cíl, který se však i přes velké odhodlání nepodařilo splnit. Kolik pozornosti si zaslouží stavby z druhé poloviny 20. století? Jakou hodnotu pro nás má poslední přání člověka? Dokážeme ocenit neviditelnou péči žen...?

Příběh odehrávající se kolem svátku svatého Václava, kdy lidé děkují za úrodu, poznávají svatého Michala a také se začínají společně připravovat na Dušičky. Na jaře ze semínka vyrostla rostlina, v létě nám darovala plody a na podzim pomalu ztrácí svou krásu a sílu. Věrka už ví, že je to přirozený koloběh přírody. Zorka však dělá všechno pro to, aby rostlinu zachránila. Zorka se nemůže smířit s tím, že přichází podzim a příroda se ukládá ke spánku. Brzy se stmívá, stromy jsou holé, fouká vítr. Podaří se Věrce přesvědčit mladší sestřičku o tom, že i podzim má svoje kouzlo...?

Inscenace pro batolátka. Na začátku všeho stojí kus země, zdánlivě tichý, ve kterém už teď tepe živočišný dech. Sopka Pangé. Matka, která rodí elementy přírody a seznamuje diváky s jejími zákony. Z Pangé povstávají sopečná pohoří a minerály. Ty zarůstají kapradinami a lišejníky, ve kterých ožívá hmyz, malí kroužkovci a plži, až nakonec celou zemí tepe život džungle a zní Píseň Prazemě...

Monodrama na hraně skutečného svědectví a mystifikace, inspirované životem skutečné postavy 17. století Cataliny de Erauso, která v patnácti letech utekla z kláštera a zbytek života prožila pod mužskou identitou, což jí umožnilo vést až neuvěřitelně dobrodružný život, během kterého procestovala prakticky celý soudobý hispánský svět...

Inscenace poskládaná ze střípku dopisů a básní Ilse Weberové ohledává niterné pochody člověka, který něco důležitého musel opustit. Hanuš Weber byl v osmi letech poslán v rámci „Wintonovy“ záchranné akce do Švédska. Žil tam u Lilian – přítelkyně své matky. Daleko od domova, rodiny, od všeho, co přinesla 2. světová válka. Netušil, co se ve skutečnosti děje s jeho mámou, tátou a bratrem Tomíkem. Jediným zdrojem kontaktu mu byly dopisy s maminkou...

Inscenace volně vycházející z pohádek židovské autorky českého původu Ilse Weberové, ve kterých židovským dětem v těžkých dobách války vytvářela bezpečné a barevné ostrovy, které jsou prodchnuty smyslem pro spravedlnost a nadějí v lepší dny...

Inscenace o všednodenním hrdinství. O hledání svobodného prostoru nesvázaného konformitou. O mužích, kteří mizí, když je nejvíc potřebujete. Výpovědi matky a dcery - žen, jejichž život zůstával ve stínu jejich otce a partnera. A z tohoto stínu se zhmotňuje také příběh všech matek a dcer, jejichž práce a snahy nejsou vidět a nejsou oceňované. Příběh matek a dcer, které čekají na to, až na ně jejich otcové a manželé budou mít čas... „Kde jsou otcové a manželé, když je zrovna nejvíc potřebujete? Jak se přiblížit k někomu, koho milujete, ale kdo je nesnesitelně daleko? A kolik andělů je potřeba, aby bylo odloučení aspoň trochu snesitelné?“

Spící příroda se pomalu probouzí k novému rozkvětu. Smrt je překonána a přichází další etapa života. Mrazivou Moranu ale ještě pro jistotu musíme hodit do řeky, aby se nám nevrátila. Pojďte spolu se sestřičkami Věrkou a Zorkou oslavit radostný příchod jara, protančit tradicemi od masopustu až po Velikonoce. Dozvíte se například, proč držíme před Velikonocemi půst, proč je škaredá středa škaredá, jestli se na Velký pátek opravdu otevírají poklady a jak to vypadá, když zvony odlétají do Říma...

Satirická hra současného španělského dramatika v loutkovém provedení o vztahu člověka a přírody. Autor nahlíží na povahu druhu Homo sapiens, který se navzdory svému stáří ve své nepoučitelnosti neustále cyklí. K profesorovi současných dějin přichází na návštěvu záhadná stará žena, která o sobě tvrdí, že si ji jako želvu odvezl z Galapág Charles Darwin. Nabídne profesorovi svou verzi dějin. Podle ní se Darwin ve své evoluční teorii druhů mýlil, protože nepočítal s možnou regresí lidského rodu, která se projevuje v podobě válečných konfliktů nebo třeba projevů lidské vypočítavosti, jejímiž nositeli jsou Profesor a Doktor, kteří chtějí želví ženu využít sobecky ve svůj prospěch...

Zimní příběh pro Semínko, které vyprávějí dvě sestřičky. Sestřičky, jež mají na svět a zimní dění každá jiný pohled. Dozvíte se například, proč Martin jezdí na bílém koni, proč je Mikuláš tak štědrý, anebo kdo je Svatá Lucie. Jak je to se Silvestrem a Novým rokem a kdy vlastně je čas, aby se Semínko po zimním snu probudilo...

Autorsky zpracovaný příběh Ludmily Javorové, o níž se veřejně ví, že byla (proti pravidlům církve) vysvěcena na katolického kněze.

Plavba po místech známých i neznámých. Po moři i pod jeho hladinou. Na místa, kde se moře setkává s oblohou, kde se obloha stává mořem, a vzájemně se v sobě ztrácí. Plavba našimi pocity...

Pohádka vycházející z kolumbijské mytologie. V této zemi je tajemné místo, kde se hory dotýkají nebes. Tam se rodí všechny vody, ze kterých pochází veškerý život, a vyprávějí o všemocné Madremonte. O pečující, milující, starostlivé, přísné, ale spravedlivé matce nás všech – matce přírodě. Vše co pro nás dělá, není samozřejmostí. Ví to i Alfonso? Alfonso potřebuje pro svůj život stále víc. Jak si s tím poradí moudrá Madremonte?

Pomalá komedie o životě, smrti a oblíbeném dezertu geniálního matematika Kurta Gödela, zapomenutého brněnského rodáka se specifickým světonázorem.

Příběh velkého malého děvčátka z Madridu. Co se skrývá v tajemném, oprýskaném kufru? Je v něm klokaní holka nebo bláznivá husa? To se uvidí. Určitě se v něm však schovává příběh poskládaný ze střípků básní. Příběh o dívce, která básně milovala. O dívce, která milovala také své přátele, svůj moped, zvířátka, zeleninu k obědu a všechny děti na světě. O dívce jménem Gloria Fuertes, která sice vyrostla do výšky a stala se z ní velká španělská básnířka, v srdci však navždy zůstala malou holčičkou...

„Když vás nikdo nevidí, můžete si svět užívat naplno. Můžete olizovat cizí zmrzliny nebo si zajít na film pro dospělé. Když vás nikdo nevidí, můžete se cítit sami. Můžete mít pocit, že vás všichni opustili. Když ale víte o někom, kdo všechno zlé způsobil, můžete své superschopnosti využít a bojovat. Příběh plný napětí, dobrodružství, dětského přátelství, rychlých aut, vysokých střech, větracích šacht a soubojů o dobro. Tak jak to má ve všech akčních příbězích být!“