ANGEL-y

Navázal bych na komentáře M. Nováka a J. Kouly. Za sebe bych dodal, že jsem navštívil až derniéru a rád jsem se po dlouhé době podíval na pantomimu, se kterou se často nesetkávám. Obě protagonistky výborně. A s nostalgií jsem si vzpomněl na časy, kdy jsem V. Hybnerovou vídal v jiném druhu projektů, než v jakých se v současnosti (z různých důvodů) především objevuje.

Ale jo, klaunérie opravdu žije a herečkám to "šlape", přesto ve mně ale inscenace zanechala hlavně pocit, že tento žánr má své limity, nebeských bran se sice může dotknout tématem, leč k diváckému ráji mě nedovede.

Ryzí pantomimická klaunérie ještě žije! V melancholické melanži, která s minimem scénických prostředků (dveře, dvě popelnice, pírko a dva tři andělské atributy), „objasní situaci“ tam u nebeských bran. Dvě „angely“ se zde trochu nudí, ale mimoděk (či záměrně?) prezentují klišé různého druhu, sdílejí kdejakou lidskou trapnost. Kromě skvostného výtvarného výrazu obě protagonistky předvedou dokonalou práci s mimikou. Jediné, co se vkrade na mysl, je, zdali ze zvoleného tématu nešlo vytěžit víc (jinými slovy, divák by ve společnosti angel klidně pobyl ještě delší dobu, raději jako přihlížející).

Báječné představení plné humoru i melancholie. Nesmrtelné anděly už pomalu nudí jejich práce u nebeské brány, ze které není úniku. Fantazie dává inscenaci jiskru i nadhled nad situací, ve které se každý asi někdy nacházel. Výrazové prostředky obou hereček neznají hranic a po celou hodinu překvapují novými a novými výrazy a nápady. Na páteční popracovní večer ideální.