Macbeth

Inscenace Hany Marvanové je hodně bezradná. Motiv vojáků z první světové války, který měl zřejmě podtrhnout nadčasovost Shakespearova textu, rychle vyšuměl a už se nevrátil - zůstal jen symbol rozhlasového přijímače.
Profesionální výkony kontrastují s podprůměrnými, řada situací se rodí z ničeho a zmírá bez pointy.
Pevnými body v chaosu chebské inscenace jsou čarodějnice a Macduff s rodinou - tam rozumím každému slovu a gestu, motivacím i činům.

Tato inscenace bohužel působí hodně roztříštěně, není jasné, o čem a proč se hraje. Zvláštní mix kostýmů, proměny scény a přestávkové hudební vložky příliš nedávají smysl. Ani v úpravě Joskova překladu jsem zalíbení nenašel. Tradičně dobrý Petr Németh má zejména v závěru několik silných míst, s V. Vítovou ovšem tvoří hodně nesourodou dvojici s nulovou chemií. Ze strany režisérky odfláknutá inscenace, v Chebu umí mnohem lépe.

Inscenace Hany Marvanové je hodně bezradná. Motiv vojáků z první světové války, který měl zřejmě podtrhnout nadčasovost Shakespearova textu, rychle vyšuměl a už se nevrátil - zůstal jen symbol rozhlasového přijímače.
Profesionální výkony kontrastují s podprůměrnými, řada situací se rodí z ničeho a zmírá bez pointy.
Pevnými body v chaosu chebské inscenace jsou čarodějnice a Macduff s rodinou - tam rozumím každému slovu a gestu, motivacím i činům.

Tato inscenace bohužel působí hodně roztříštěně, není jasné, o čem a proč se hraje. Zvláštní mix kostýmů, proměny scény a přestávkové hudební vložky příliš nedávají smysl. Ani v úpravě Joskova překladu jsem zalíbení nenašel. Tradičně dobrý Petr Németh má zejména v závěru několik silných míst, s V. Vítovou ovšem tvoří hodně nesourodou dvojici s nulovou chemií. Ze strany režisérky odfláknutá inscenace, v Chebu umí mnohem lépe.

Inscenace Hany Marvanové je hodně bezradná. Motiv vojáků z první světové války, který měl zřejmě podtrhnout nadčasovost Shakespearova textu, rychle vyšuměl a už se nevrátil - zůstal jen symbol rozhlasového přijímače.
Profesionální výkony kontrastují s podprůměrnými, řada situací se rodí z ničeho a zmírá bez pointy.
Pevnými body v chaosu chebské inscenace jsou čarodějnice a Macduff s rodinou - tam rozumím každému slovu a gestu, motivacím i činům.

Tato inscenace bohužel působí hodně roztříštěně, není jasné, o čem a proč se hraje. Zvláštní mix kostýmů, proměny scény a přestávkové hudební vložky příliš nedávají smysl. Ani v úpravě Joskova překladu jsem zalíbení nenašel. Tradičně dobrý Petr Németh má zejména v závěru několik silných míst, s V. Vítovou ovšem tvoří hodně nesourodou dvojici s nulovou chemií. Ze strany režisérky odfláknutá inscenace, v Chebu umí mnohem lépe.