Anduli

Na představení jsem šla celkem třikrát. Poprvé jsme zhlédla celé, po druhé bylo v polovině přerušeno a po třetí zrušeno ještě před začátkem z důvodu zdravotního stavu hlavního herce. Šla bych znovu i s rizikem, že představení neuvidím. Celý počin mě velmi bavil, oceňuji živé zvukové kulisy.

Děs, fascinace, traumata, sebevraždy, latentní humor, to všechno se dá kvalitně vložit do 60 minut. Matěj Petrák udělal přesně to. Většinu představení jsem strávila předkloněná dopředu, vtažená do koktejlu emocí, které mi byly servírovány. Oceňuji zejména pojetí, které relativně pochmurné téma podalo lehce, humorně, při tom všem však neztratilo ani píď vážnosti. Závěrem a zárukou kvality budiž slova mého doprovodu po prvních 10 vteřinách představení: ,,This gonna be so good.,, And it was.