MilesMoor

Je to vtipné, má to energii a herci si to evidentně užívají. Filip Rajmont je skvělý a taneční čísla jsou povedená. Za mě super představení.

Játra nenávidím, nejhorší jídlo, každopádně ty Dejvický Játra, tak to je panečku jiná záležitost, hodně lidské a přirozené, opravdový skvost. 90%

Tento notoricky známý muzikálový titul o hledání skutečných životních hodnot dostal v nové inscenaci lehkost a hravost, která mu velmi sluší. Humor je zde jemný, laskavý a nenápadně připomíná, na čem v životě skutečně záleží. Obrovskou devizou je postava vodníka Čochtana ? Petr Jeništa ji hraje s takovou přirozeností, šarmem a nadhledem, že si okamžitě získá publikum. Jeho práce se slovem i drobnými glosami je vyloženě radost sledovat. Díky sehranému kolektivu a viditelnému nasazení všech účinkujících má celé představení hřejivou, lehce nostalgickou atmosféru a pocit soudržnosti.

Nenápadná, ale velmi dobře fungující žánrová kombinace romantiky a detektivní zápletky. Tvůrci vsadili na civilní herectví a vzájemnou souhru hlavní dvojice, díky čemuž dialogy plynou svižně a slovní výměny působí lehce a uvěřitelně. Příběh se rozvíjí přirozeně, jen na začátku druhé poloviny na chvíli ztratí tempo. Příjemně překvapí i scénické řešení, které je nápadité a praktické a nesklouzává k laciné zájezdové šabloně. Celkově jde o kultivovanou komedii, která ukazuje, že i inscenace určené převážně pro regionální hraní mohou mít úroveň a styl.

Na HEROES jsem se původně díval s určitými obavami, inscenace Mariána Amslera bývají často hodně hektické a ne vždy mi sednou. Tentokrát mě ale příjemně překvapila. Jde o dystopii s pořádnou dávkou humoru a nápaditosti, která zaujme nejen vizuálně, ale i textově a herecky. Kostýmy, hudba a skvělý zpěv Richarda Fialy v roli ?monstra? byly opravdovým lákadlem. Zajímavé byly i motivy manželství. Na druhou stranu se hra snaží pokrýt hodně aktuálních témat, takže místy je děj trochu přeplněný. Celkově jde o inscenaci, která vás buď nadchne, nebo zanechá zmateně kroutit hlavou ? pro fanoušky sci-fi a trochu ujetých příběhů jasná volba.

Lehká, svižná a příjemně rozverná show. Hudba Janka Ledeckého tu zní v nejlepším světle, herci ji dokážou prodat s chutí a nadhledem. Čísla mají šmrnc, děj se nezasekne ani na chvíli a překvapení ani humoru se nešetří. Výsledek? Představení, které pobaví a uteče rychleji, než čekáte.

Tahle inscenace mě zasáhla spíš svou civilností než okázalostí. Bez moralizování otevírá pohled na Emila Háchu jako na člověka z masa a kostí, ne jen historickou nálepku. Chytře proplétá humor, narážky na meziválečnou kulturu i střípky dobových souvislostí, živá hudba tomu dodává švih. Vyústění má silný, až mrazivý účinek. Celek působí promyšleně, sebejistě a stojí za to ho vidět.