Zpráva

Lidé od nepaměti toužili prozkoumávat daleký vesmír. Co je k tomu žene? Zvědavost, pokrok, dobrodružství, zvětšování životního prostoru, šíření lidské DNA anebo jen obyčejná lidská pýcha? Kolonizace nových planet je nevyhnutelnou budoucností. Má být ale vesmír kolonizován právě člověkem? Divadelní soubor VOSTO5 v čele s režisérem Jiřím Havelkou uvede 1. února v Divadle Archa svůj nový projekt s názvem Kolonizace. Po Pérákovi a Dechovce se bude jednat o další inscenaci souboru vznikající ve spolupráci s Archou, která nabídne i zcela nový prožitek divadelního prostoru.

Ačkoli zrodu Kolonizace předcházel i měsíční pobyt v simulačním marsovském habitatu v americkém Utahu, VOSTO5 v nové inscenaci rozehrává zejména zcela nový prožitek z divadelního prostoru Archy. To vše za maximálně aktivního zapojení diváků. Jiří Havelka k principu Kolonizace říká: „Rádi bychom dosáhli až fyzického prožitku, v němž jako divák jdete kolonizovat Archu, svou přítomností ten prostor nějak měníte. Archa je specifický prostor, má skvěle vybavený světelný park, pohyblivé stoly, propadla a další divadelní prvky. My bychom rádi dosáhli efektu, kdy divák vejde do prázdného divadla, kde zdánlivě není vůbec nic navíc, a postupně se díky přítomným jevištním prvkům propadá někam jinam, ale pořád je na něm, zda bude chtít onen prostor kolonizovat, nebo ne. Mentálně i fyzicky.“

Kolonizace rozvíjí též sci-fi dějovou linku inspirovanou československými komiksy sedmdesátých a osmdesátých let typu Vzpoura mozků a Galaxia. „Je v tom jistá Vosto5 nadsázka,“ uzavírá Havelka.

„Inscenace vychází z faktu, že zdroje pro náš život začínají být na naší planetě vyčerpány. Jednou z možností záchrany lidského druhu je hledání nových planet ve vesmíru. Soubor VOSTO5 s ironií, humorem a nadhledem sobě vlastním bude navigovat diváky až k měkkému přistání na cizí planetě, kde tvrdě narazíme na základní otázky našeho bytí,“ říká k uvedení Kolonizace ředitel Divadla Archa, Ondřej Hrab.

Divadlo VOSTO5 je nezávislý generační soubor vytvářející autorské inscenace značného tematického a žánrového rozpětí spojené originální poetikou a typickým neotřelým humorem, kterému nechybí prostořeká odvaha a nadhled. Po celou dobu existence Vosto5 svou tvorbou primárně hledá nové možné cesty pro skutečně živou komunikaci s divákem. Zkoumá jak diváky aktivizovat, organicky propojit s proměnlivou, živou a pomíjivou strukturou divadelního představení, jak je vtáhnout nad běžnou míru vnímání. Po Pérákovi a Dechovce je Kolonizace dalším projektem, který vzniká v koprodukci s Divadlem Archa.

Tři otázky pro Jiřího Havelku:
Co jste si pro divadelní inscenaci vzal z pobytu v kosmickém centru?
Mě asi nejvíc lákala ta samotná simulace, psychologie hry. To, že při plném vědomí se člověk drží nějaké alternativní reality a dodržuje ji. Divadlo jako simulace.

Čím je pro vás kolonizace, fyzické ohledání místa, důležitá?
Já tomu říkám matrix syndrom, kdy nevíte, v jaké úrovni reality se právě nacházíte. Podle mě je to silně aktuální, protože jsme pořád na sociálních sítích, čteme určitá média, existujeme v určitém názorovém proudu, ale musíme si neustále říkat, že existují patra, do kterých nevidíme. Je to trochu konspirační teorie, ale žijeme jen v simulakrech, nevidíme původní zdroj a nevíme, komu se jaká verze hodí do krámu. Je tu neustálá možnost, že jde jen o nějakou verzi, jistou rovinu, v níž žijeme. Máme dostupné určité informace, ale pokud nemáte fyzický taktilní vjem, vytváří mysl jen mentální konstrukt a jeho věrnost realitě nelze ověřit. Divadlo vám ale hmatatelný prožitek tady a teď dát může.

Je pro vás důležitý prostor?
Prostor je zásadní, nemyslím tím jenom rozměry jeviště, ale především diváka, který je zvyklý do toho kterého prostoru chodit a zažívat určitý druh estetického vnímání. Je zvyklý vidět určité herce v určitých stylech. Archa, Divadlo na Vinohradech a Dejvické divadlo jsou jiné prostory, jinak vypadají, mají jinou tradici, jiné soubory a tak v nich dochází k jinému druhu interakce s divákem. Mě vždycky baví překvapovat, měnit zaběhaný způsob, vykolejovat, a z tohoto pohledu je pro mě prostor zásadní. I proto jde vždy o site-specific přístup.

zdroj zprávy: Pavlína Svatoňová (Divadlo Archa)