Blog uživatelů i-divadla

Velké představení malého divadla
vydáno: 7.12.2021, Černý Mikuláš

U nového provedení klasiky Karla Čapka nemohu srovnávat s inscenací na velké scéně. Věc Makropulos mám naposlouchanou z rozhlasové hry z roku 1975 vycházející téměř věrně z předlohy. Úprava, která měla premiéru teprve v říjnu tohoto roku, jde na dřeň nadčasového díla.

Čerstvá inscenace redukuje vedlejší role. Ponechává nezbytné postavy, čtyři z nich šikovně ztvárňuje ve dvojrolích, citlivě krátí monology. Přičemž dílo nijak neohýbá. Idea cele zůstává, jak ji Čapek zamýšlel, a je tu myslím velice zdařile představena. Charaktery též. 

Scénograficky zvládnuto výborně s několika vynikajícími nápady, které jdou dobře naproti scénáristické zkratce. Je až s podivem, co lze na malé ploše půdního divadla vytvořit. Těžko hledám slova, to se musí zažít. Druhá polovina nabízí různých scénografických fíglů možná až příliš, pro diváka, připouštím, může chvílemi působit nesrozumitelně (scéna se smartphonem, zmiňované posypávání Bertíka nebo smích na pozadí předsunuté Emilie). 
Děj ďábelsky graduje, monolog Dr. Kolenatého z rámu zrcadla v jednom z vrcholů finále ohromuje. A čapkovské úvahy v závěru rezonují v plné síle. 

Emilia Marty Martiny Balážové je neskutečná. Tleskám. Vítám, že je o fous civilnější, než v rozhlasové hře s nekrácenými dialogy. Na druhou stranu exaltovaná Emilia v původním scénáři větším počtem narážek diváka připravuje na odhalení svého tajemství a dá mu lépe porozumět trápení duše plahočící se staletími. Dobrácký demokrat Dr. Vítek skvěle kontrastuje s cynickým aristokratickým Prusem (zralý Jan Dolfi); druhou dvojroli, razantního Dr. Kolenatého a citlivého jinocha Janka excelentně ztvárnil Martin Klapil. Považme věk představitele! 
Albert Gregor Štěpána Staňka jakoby chvílemi neví, kým chce být, místy mi přišel bezbarvý. Vzhledem k tomu, že jsem viděl jedno z prvních představení, věřím, že se výraz postavy v dalších reprízách usadí. Mladičká Kristina Marie Leherové je mladičká Kristina, a „jen mládí může tak nádherně spálit náš strach před smrtí,“ jak přesvědčivě předvedla. 
Z Kolowratu jsem si odnesl sugestivní divadelní zážitek. Určitě půjdu ještě jednou, tahle hra je trhák, jen chce trochu rutiny.


Další články tohoto uživatele na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.