Věc Makropulos

Přes zmatenou a špatně dramaturgicky i režijně uchopenou první část (kde by se našla snad každá ze začátečnických chyb) hra dospěje do "Čapkovsky" katarzního finále. Inscenace je herecky hodně nevyvážená a kvalitativní rozdíly téměř bijí do očí (největším překvapením je představitelka E. M.). Scénické řešení je vkusné a adekvátní (ačkoliv význam některých prvků je mi záhadou) stejně tak kostýmy (výrazně působí motiv střídání paruk). Velkým přešlapem je zařazení inscenace na program pro studenty. Čapkova filozofická, až noetická poetika je v textu hutná a bez výraznějších škrtů špatně stravitelná, zvlášť v kombinaci s ryze současnými prvky.

Jako absolventské představení by to možná prošlo. ale.. kdyby člověk vůbec netušil nic o předloze, jeho zmatek by se ještě prohloubil. proč důstojný doktor najednou drandí na kolečkových bruslích? jo tak, ona je to dvojrole. proč tomu člověku sypou na hlavu drť ze skartovačky? sněží, nebo to něco symbolizuje? rozpadající se rekvizity, přeřeky a nesehrané zvonění prohlubovaly dojem, že jsme přišli nevhod, že hra ještě není hotová. rozvleklý závěr se povedlo tak zabít, že jsme ani nepoznali, že už je konec. jediné, co se mi líbilo, bylo střídání Emiliiných paruk, které asi taky mělo něco značit.

tato verze Věci Makropulos mě zaujala svou minimalistickou scénografií. Mám rád takové divadlo, i když pro herce je to náročné ? oživit prostor a udržet pozornost unaveného diváka. Dramaturgické úpravy a využití světla a zrcadel skvěle podpořily atmosféru.
Herci :)

Výrazný počin mezi malými divadly. Doporučuji. Podrobněji jsem se rozepsal zde: https://www.i-divadlo.cz/blogy/cerny-mikulas/vec-makropulos-v-kolowratu-aneb-velke-predstaveni-maleho-divadla-

Přes zmatenou a špatně dramaturgicky i režijně uchopenou první část (kde by se našla snad každá ze začátečnických chyb) hra dospěje do "Čapkovsky" katarzního finále. Inscenace je herecky hodně nevyvážená a kvalitativní rozdíly téměř bijí do očí (největším překvapením je představitelka E. M.). Scénické řešení je vkusné a adekvátní (ačkoliv význam některých prvků je mi záhadou) stejně tak kostýmy (výrazně působí motiv střídání paruk). Velkým přešlapem je zařazení inscenace na program pro studenty. Čapkova filozofická, až noetická poetika je v textu hutná a bez výraznějších škrtů špatně stravitelná, zvlášť v kombinaci s ryze současnými prvky.

tato verze Věci Makropulos mě zaujala svou minimalistickou scénografií. Mám rád takové divadlo, i když pro herce je to náročné ? oživit prostor a udržet pozornost unaveného diváka. Dramaturgické úpravy a využití světla a zrcadel skvěle podpořily atmosféru.
Herci :)

Výrazný počin mezi malými divadly. Doporučuji. Podrobněji jsem se rozepsal zde: https://www.i-divadlo.cz/blogy/cerny-mikulas/vec-makropulos-v-kolowratu-aneb-velke-predstaveni-maleho-divadla-

Jako absolventské představení by to možná prošlo. ale.. kdyby člověk vůbec netušil nic o předloze, jeho zmatek by se ještě prohloubil. proč důstojný doktor najednou drandí na kolečkových bruslích? jo tak, ona je to dvojrole. proč tomu člověku sypou na hlavu drť ze skartovačky? sněží, nebo to něco symbolizuje? rozpadající se rekvizity, přeřeky a nesehrané zvonění prohlubovaly dojem, že jsme přišli nevhod, že hra ještě není hotová. rozvleklý závěr se povedlo tak zabít, že jsme ani nepoznali, že už je konec. jediné, co se mi líbilo, bylo střídání Emiliiných paruk, které asi taky mělo něco značit.

Jako absolventské představení by to možná prošlo. ale.. kdyby člověk vůbec netušil nic o předloze, jeho zmatek by se ještě prohloubil. proč důstojný doktor najednou drandí na kolečkových bruslích? jo tak, ona je to dvojrole. proč tomu člověku sypou na hlavu drť ze skartovačky? sněží, nebo to něco symbolizuje? rozpadající se rekvizity, přeřeky a nesehrané zvonění prohlubovaly dojem, že jsme přišli nevhod, že hra ještě není hotová. rozvleklý závěr se povedlo tak zabít, že jsme ani nepoznali, že už je konec. jediné, co se mi líbilo, bylo střídání Emiliiných paruk, které asi taky mělo něco značit.

Přes zmatenou a špatně dramaturgicky i režijně uchopenou první část (kde by se našla snad každá ze začátečnických chyb) hra dospěje do "Čapkovsky" katarzního finále. Inscenace je herecky hodně nevyvážená a kvalitativní rozdíly téměř bijí do očí (největším překvapením je představitelka E. M.). Scénické řešení je vkusné a adekvátní (ačkoliv význam některých prvků je mi záhadou) stejně tak kostýmy (výrazně působí motiv střídání paruk). Velkým přešlapem je zařazení inscenace na program pro studenty. Čapkova filozofická, až noetická poetika je v textu hutná a bez výraznějších škrtů špatně stravitelná, zvlášť v kombinaci s ryze současnými prvky.

tato verze Věci Makropulos mě zaujala svou minimalistickou scénografií. Mám rád takové divadlo, i když pro herce je to náročné ? oživit prostor a udržet pozornost unaveného diváka. Dramaturgické úpravy a využití světla a zrcadel skvěle podpořily atmosféru.
Herci :)

Výrazný počin mezi malými divadly. Doporučuji. Podrobněji jsem se rozepsal zde: https://www.i-divadlo.cz/blogy/cerny-mikulas/vec-makropulos-v-kolowratu-aneb-velke-predstaveni-maleho-divadla-