Počet komentářů: 0
Nový komentář

Blog redakce i-divadla

Pro napsání nového článku se, prosím, přihlaste.
„Mami, ale Oněgin byl Rusák!

Dospívání, lásky opětované i neopětované, přátelství, gymnázium, maturita, ideály, nevydařené ideály, revolta, deprese, underground, socialismus… A mnoho dalších motivů nalezneme v inscenaci Oněgin byl Rusák Divadla v Dlouhé, jejíž představení se uskutečnilo ve čtvrtek 16. dubna 2015.

Volné pokračování oblíbené zpovědi mladé Helenky Součkové Hrdý Budžes zdramatizovala ve spolupráci s režisérem inscenace Janem Bornou Irena Dousková.

Helenka Součková již skoro dospělá dokončuje poslední roky studia na gymnáziu. Se svými spolužáky prožívá sešněrovanost a nepohyblivost osmdesátých let dvacátého století. Sorela již pomalu doznívá, přesto si omladina stále ještě nachází věci, proti nimž má potřebu – i přes značný nesouhlas rodičů a pedagogů – bojovat. De facto realistické zobrazení závěrečné fáze totalitního režimu, v němž nechybí ani utajovaný poslech zapovězené hudby, ať už z prostředí českých písničkářů nebo západního rock´n´rollu.

 Výraznou složkou inscenace je hudba (Milan Potoček). Všestranně nadaný soubor Divadla v Dlouhé se postaral o instrumentální i pěveckou produkci známých a k tehdejší době adekvátně zvolených rockových hitů zahraničních i českých, což je nejen uchu libé, ale také příjemně rozptylující. Na jevišti zazní songy Jany Kratochvílové, Ivana Mládka, Michaela Kocába, ale také americké skupiny The Doors.

Rafinovaně řešená je i scéna Jaroslava Milfajta. K vyobrazení všech potřebných míst postačí dvě vedle sebe umístěné točny a na nich pár kusů nábytku. Minimalistické, ale zcela dostatečné řešení zaujme v tomto případě víc, než mnohdy zbytečně popisné a iluzivní kulisy, jež omezují divákovu představivost. Ke konkretizaci pražského prostředí slouží zvětšené fotografie Prahy zavěšené na pozadí v zadní části jeviště.

Dílo Oněgin byl Rusák disponuje velkým množstvím postav a režisérovo  obsazení téměř celého souboru je v případě Divadla v Dlouhé sázka na jistotu. Herci se vzájemně doplňují a reagují na sebe. Jednotlivci pak vytváří stylizovaným způsobem své charaktery – undergroundový a svobodomyslný Pavel Havlíček (Jan Vondráček), nesmělý Jan Kaplan (Pavel Tesař), trochu karikaturně vykreslený Richard Schlezinger (Martin Matejka) a nešťastně tragédka Julie Molová (Ivana Lokajová), ale samozřejmě každý ze studentů si nese svou určitou osobitost. A stejně tak je tomu i v případě pedagogů, kde nejvíce zaujme nesmlouvavá a afektovaná učitelka zeměpisu v podání Kláry Sedláčkové-Oltové a ředitel gymnázia Bauch (Miroslav Hanuš), jenž na venek pilný zastánce socialismu ve vinném opojení sám požaduje na oslavě narozenin po svých studentech hudbu, za niž je trestá.

Inscenace Oněgin byl Rusák Divadla v Dlouhé je paradoxně příjemné a vtipné nahlédnutí do stísněných socialistických let, kdy málokdo mohl naložit se svým vývojem a životem dle vlastního uvážení. Režisér Jan Borna se nebál pracovat s ironií a nadsázkou, což dopomohlo k příjemnému a odlehčujícímu zážitku na pozadí chvílemi až mrazící minulosti.


Tento blog vyjadřuje stanovisko jeho autora, nikoli celé redakce.

Další články tohoto redaktora na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.