Počet komentářů: 0
Nový komentář

Blog redakce i-divadla

Pro napsání nového článku se, prosím, přihlaste.
Druhé, a lepší, uvedení muzikálu s hity ABBA v ČR
Iva Bryndová, 22.2.2020

Mamma Mia!, celosvětový fenomén, jeden z nejznámějších a po celém světě nejuváděnějších muzikálů si svou českou premiéru odbyl před téměř pěti lety v Kongresovém centru v Praze. V prostoru ne právě šťastně vybraném a zcela nezvládnutém. Na velké a široké scéně navíc bez výraznější scénografie vynikala slabá choreografie, nevýrazné a nervózní (z pohledu zpět k premiéře) výkony. Tragický zvuk pak vedl k tomu, že většině účinkujících nebylo pořádně rozumět, ať už zpívali sólo, či sborově, což stran kvality překladu patřilo k tomu nejlepšímu, co se inscenaci mohlo stát.

Oznámení o nově chystaném uvedení v Městském divadle Brno tak pochopitelně vzbudilo mnohá očekávání a s potěšením je třeba konstatovat, že na jedné z největších a nejkvalitnějších muzikálových scén v republice se s tímto jukebox muzikálem vypořádali velmi obstojně a Mamma Mia se tak v České republice konečně dočkala důstojného nastudování.

Hudební scéna Městského divadla je tak akorát velká, aby se na ní dala vytvořit inscenace s působivou scénou i choreografiemi a současně na ní nezanikly výkony jednotlivých představitelů. A aktuální inscenaci muzikálu Mamma Mia se to více než daří. Scéna Emila Konečného je relativně jednoduchá, pracuje s několika stavbami představujícími tavernu hlavní hrdinky a její dům a na pozadí pak vytváří zmenšeninu idylického řeckého ostrova. Trochu v ní trčí jen tyrkysové stěny ohraničující její boky. Díky možnosti jednotlivé stavby ze scény odsunout pak vytváří i dostatečný prostor pro taneční choreografie, jimiž je Mamma Mia proslulá, a které se Haně Kratochvilové v Městském divadle Brno povedly tak zpola. Jsou sice nápadité, ale zamrzí na nich, že nejenergičtější a největší show se divákům nabízí až na konci při závěrečném medley. A vedle toho fakt, že tentokrát je zejména na dámské části taneční company v některých momentech patrné, že nezpívá a nechává se ve zpěvu nahradit off-stage sborem, který je v některých pasážích nevhodně nazvučený víc, než by měl, a zastiňuje tak pěvecké výkony sólistů. (Zvlášť pokud se sladění zvuku při některé repríze právě nepovede.)

Celý muzikál stále sráží špatný překlad do češtiny (byť od pražského nastudování prošel úpravami) Adama Nováka. Na brněnském jevišti s přeci jen významně lepším zvukem vyniká o to víc, stejně jako fakt, že se účinkujícím leckdy i velmi špatně zpívá.

Největší problém však představuje nevyrovnané obsazení, a to již v hlavních rolích.
Zatímco Dagmar Křížová v hlavní roli, Sophie, je jednoznačným tahounem celé inscenace a podává skutečně skvělý výkon jak po stránce pěvecké, tak po stránce herecké, ostatní role tak výborně obsazené nejsou a jejich nevyváženost je vedle překladu nejproblematičtějším bodem celé inscenace.
Alena Antalová v roli Donny nabrala zkušenosti již v Praze při uvedení v Kongresovém centru, po herecké stránce Donnu v Brně podává bez váhání, domácí scéna jí poskytuje potřebnou podporu a je tak mnohem jistější, než byl její výkon v Praze. Po pěvecké stránce se však až příliš často zcela ztrácí, čímž výsledný dojem výrazně sráží.
I ve zbývajícím obsazení se pak střídají výkony lepší s horšími.
(Mezi potenciálními otci přitom jednoznačně vyniká Robert Jícha, a to nejen jako Harry, ale i pokud jako záskok hraje Sama.)

Právě těch horších věcí je pak největší škoda – Mamma Mia v Brně je totiž povedená inscenace, jen vzhledem k potenciálu brněnské scény by mohla být snadno ještě lepší.


Tento blog vyjadřuje stanovisko jeho autora, nikoli celé redakce.

Další články tohoto redaktora na blogu
[Editovat tento článek]


Opravdu smazat


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.