Počet komentářů: 0
Nový komentář

Blog redakce i-divadla

Pro napsání nového článku se, prosím, přihlaste.
To jsem tak byl jednou v hospodě...
Jiří Koula, 18.2.2011
Páteční večer se dá strávit všelijak. Pokud jste z veselejší společnosti, třeba se sejdete ve své oblíbené hospůdce, kde alkohol teče proudem, probírá se život, dojde na řeči o sexu, zdraví, politice, penězích, vztazích a hlavně na spoustu prázdného filosofování, takového, jež se odehrává ve většině společností, kde není o trojkombinaci pivo - víno - kořalka nouze. Aby večer získal nádech tajemna, vše bude zahaleno do opravdu hustého oblaku cigaretového kouře. K tomu se sem tam zapěje nějaká hospodská odrhovačka, jednotlivé myšlenkové linie a výkřiky se s přibývajícími promile začnou všelijak proplétat či spíše motat a řeč se povede bez ohledu na to, zda zrovna někdo poslouchá, humor se postupně omezí na téma vyměšování všemi způsoby, jež lidské tělo nabízí, a jako zlatý hřeb večera třeba někdo zkusí sbalit servírku, to vše předtím, než kdosi zcela vytuhne, jiný pozvrací záchodky i sebe a spolu s ostatními se odpotácí přibližně směrem, kde na něj čeká postel či aspoň záchodová mísa.

Možná už jste ale dospěli do stavu, kdy znáte svoji míru a nemáte potřebu ji překračovat. V tom případě budete třeba sedět ve své oblíbené hospůdce, dáte si pár piv či lahvinku vína, k tomu třeba nějaký ten doutníček a budete se bavit pohledem na společnost u vedlejšího stolu, kde alkohol teče proudem, probírá se život, dojde na řeči o sexu, zdraví, politice, penězích, vztazích a hlavně na spoustu prázdného filosofování, takového, jež se odehrává ve většině společností, kde není o trojkombinaci pivo - víno - kořalka nouze. Aby večer získal nádech tajemna, vše bude zahaleno do opravdu hustého oblaku cigaretového kouře. K tomu se sem tam zapěje nějaká hospodská odrhovačka, jednotlivé myšlenkové linie a výkřiky se s přibývajícími promile začnou všelijak proplétat či spíše motat a řeč se povede bez ohledu na to, zda zrovna někdo poslouchá, humor se postupně omezí na téma vyměšování všemi způsoby, jež lidské tělo nabízí, a jako zlatý hřeb večera třeba někdo zkusí sbalit servírku, to vše předtím, než kdosi zcela vytuhne, jiný pozvrací záchodky i sebe a spolu s ostatními se odpotácí přibližně směrem, kde na něj čeká postel či aspoň záchodová mísa.

Je ale také možné, že před sebou máte cestu autem, nemáte rádi alkohol ani cigarety a nešťastnou shodou okolností se ocitnete v podniku nevalné úrovně, v němž musíte přečkat pár hodin. Pak budete nejspíše usrkávat minerálku a pohoršeně sledovat společnost u vedlejšího stolu, kde alkohol teče proudem, probírá se život, dojde na řeči o sexu, zdraví, politice, penězích, vztazích a hlavně na spoustu prázdného filosofování, takového, jež se odehrává ve většině společností, kde není o trojkombinaci pivo - víno - kořalka nouze. Aby večer získal nádech tajemna, vše bude zahaleno do opravdu hustého oblaku cigaretového kouře. K tomu se sem tam zapěje nějaká hospodská odrhovačka, jednotlivé myšlenkové linie a výkřiky se s přibývajícími promile začnou všelijak proplétat či spíše motat a řeč se povede bez ohledu na to, zda zrovna někdo poslouchá, humor se postupně omezí na téma vyměšování všemi způsoby, jež lidské tělo nabízí, a jako zlatý hřeb večera třeba někdo zkusí sbalit servírku, to vše předtím, než kdosi zcela vytuhne, jiný pozvrací záchodky i sebe a spolu s ostatními se odpotácí přibližně směrem, kde na něj čeká postel či aspoň záchodová mísa.

No a potom je tu ještě jedna možnost. Za částku rovnající se přibližně účtu z druhého scénáře si můžete koupit lístek do divadla a ve stísněném přetopeném sále bez přísunu jakéhokoliv druhu tekutin i nikotinu pozorovat herce předstírající, že jsou společností v jakési hospodě, kde alkohol teče proudem, probírá se život, dojde na řeči o sexu, zdraví, politice, penězích, vztazích a hlavně na spoustu prázdného filosofování, takového, jež se odehrává ve většině společností, kde není o trojkombinaci pivo - víno - kořalka nouze. Aby večer získal nádech tajemna, vše bude zahaleno do opravdu hustého oblaku cigaretového kouře. K tomu se sem tam zapěje nějaká hospodská odrhovačka, jednotlivé myšlenkové linie a výkřiky se s přibývajícími promile začnou všelijak proplétat či spíše motat a řeč se povede bez ohledu na to, zda zrovna někdo poslouchá, humor se postupně omezí na téma vyměšování všemi způsoby, jež lidské tělo nabízí, a jako zlatý hřeb večera třeba někdo zkusí sbalit servírku, to vše předtím, než kdosi zcela vytuhne, jiný pozvrací záchodky i sebe a spolu s ostatními se odpotácí přibližně směrem, kde na něj čeká postel či aspoň záchodová mísa.

Na mysl se mi vtírá myšlenka, která je sice vzhledem k jiným hrám Divadla Na zábradlí nefér, ale cítím, že se jí můžu zbavit jen tak, že ji napíšu. Divadlo Sklep má své besídky, Divadlo v Dlouhé své kabarety a Malou vánoční povídku, Divadlo Komedie Spílání publiku, Dejvické divadlo Černou díru. No a Divadlo Na zábradlí má Ambrózii.

Sečteno a podtrženo, uznávám, že hra velmi přesně vystihuje situaci v mnoha podnicích před zavíračkou, jak celkovou atmosféru, tak i duševní rozpoložení rozmanitých postaviček v nich se nacházejících. Bohužel tak přesně, že mi uniká důvod, proč to takto přenášet na prkna divadla. Třicet procent je za světlou chvilku ve formě výstupu Igora Chmely a důslednost, s jakou je tato bezbřehá nuda zrežírována a zahrána.

Tento blog vyjadřuje stanovisko jeho autora, nikoli celé redakce.

Další články tohoto redaktora na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.