Počet komentářů: 0
Nový komentář

Blog návštěvníků i-divadla

Pro napsání nového článku se, prosím, přihlaste.
Alma, Amoroso presto – příběh o jedné osudové ženě láká i po letech

Alma, Amoroso presto – příběh o jedné osudové ženě láká i po letech


Kateřina Šebelová | 19. 9. 2016

Autor: Jiří Ort
Režie: Gabriela Ženatá
Scéna: Jitka Fleislebr
Hudba: Robin Schenk
Hrají: Dalibor Buš, Tereza Marečková, Ivana Hloužková, Pavlína Vaňková a Isabela Bencová

Alma Mahlerová – Werfelová, memoárová spisovatelka, která do dějin vstoupila jako „múza" několika slavných mužů, se stala ústřední postavou premiérové inscenace Alma, Amoroso presto, kterou brněnské Divadlo Husa na provázku odstartovalo svoji 49. divadelní sezónu v premiéře 9. září 2016 na Sklepní scéně.

Femme fatale?!

Spisovatelka a skladatelka Alma Mahlerová prožila rozhodně pestrý život. Po jejím boku prošla řada slavných mužů a všichni její partneři byli známí umělci – počínaje hudebním skladatelem Gustavem Mahlerem, přes malíře Oskara Kokoschku, spisovatele Franze Werfela či architekta Waltera Gropia. Alma Mahlerová se nejdříve seznámila s budoucím manželem Gustavem Mahlerem a prožila s ním bouřlivé, ale nešťastné manželství, ze kterého vzešla dcera Anna, která se stala sochařkou. Po Mahlerově boku se Alma musela vzdát svojí kariéry hudební skladatelky, protože Mahler potřeboval vedle sebe hospodyňku, a nikoli konkurenci. Poté zakotvila nakrátko v náručí dalšího manžela - Waltera Gropia a porodila dceru Manon. Naneštěstí se však Alma posléze zamilovala do podivínského malíře Oskara Kokoschky, se kterým prožila vášnivou romanci. Vztahy s Gropiem i Kokoschkou ukončila, když poznala spisovatele Franze Werfela, kterého pojala za manžela. Utekli spolu do Ameriky, kde Alma žila v čele umělecké elity až do své smrti.

Komorní prostředí pro komorní drama

Autoři inscenace pro zprostředkování života Almy Mahlerové zvolili komorní prostory Sklepní scény, kde lépe vynikne obraz její životní pouti, vzletů i pádů a hlavně jejího milostného života. Scéna se příliš nemění, není potřeba, protože pětice herců si bohatě vystačí s málem a prostor pro vzpomínky dovede snadno navodit samotná Sklepní scéna. Kostýmní složka nás lehce přehoupne v čase do období první poloviny minulého století a výborná (často Mahlerova) hudba nás provází celým příběhem, který díky ní výborně rezonuje s tryskajícími emocemi.

Neuvěřitelný Dalibor Buš zdatně sekunduje oběma Almám

Nevelkému počtu se těší i herecké obsazení. Inscenace si vystačí s pěticí herců, kteří se nenuceně dovedou vtěsnat do bouřlivého Almina života, který je tu líčen formou deníkových a dopisních vzpomínek a pomyslného interview, které Alma ne a ne poskytnout. Almu zde ztvárňují dvě interpretky – tu starou dámu s noblesou zastane divadelními léty i cenami provařená a ostřílená Ivana Hloužková, která se šarmem servíruje stárnoucí Almu. S bezprostředností sobě vlastní vypráví o Almině životě bez příkras a lží. Alma je díky Ivaně Hloužkové prezentována jako ne vždy okouzlující žena, která se nevyhýbá ani alkoholu či náruči mužů, ale která obětuje svoji kariéru skladatelky své lásce. Mladou Almu přesvědčivě ztvárňuje talentovaná Tereza Marečková, která se popasuje s milostnými avantýrami komplikované spisovatelky také velice dobře.

Avšak největší pozornost zcela jistě zasluhuje Dalibor Buš, který zde sehraje všechny Alminy osudové muže. Buš dovede jako chameleón přesedlat z uznávaného skladatele Mahlera do od barev umazaného bouřliváka Kokoschku - a v dalším momentě se s lehkostí vžije pouhým otočením od publika do Waltera Gropia. Dalibor Buš se mění z minuty na minutu z jedné identity proplouvá do druhé, aniž by se divák v postavách ztrácel, a vystačí si pouze s dirigentskou taktovkou a pokaždé jiným rozcucháním vlasů. Tento herecký koncert zvládá na výbornou a diváci jenom žasnou, jaká všestrannost z Dalibora Buše sálá. Zbývající herečky jemně dokreslují děj, takže příběh nabývá na plastičnosti a nejedná se o pouhé vyprávění životních eskapád hlavní představitelky.

Byla nebo nebyla femme fatale?

Almin časem zaprášený a zapadlý příběh ožívá na prknech „Provázku" s bezprostřední upřímností a bez příkras a otevírá tak zároveň otázku, zdali byla Alma opravdovou múzou slavných mužů nebo jen vypočítavou potvorou, která se na slavných mužích a jejich slávě přiživovala. Alma hledala štěstí a nacházela jej u slavných mužů, a umělci však bývají často svérázní, a tak Alma hledala ideál a přitom se i hodně natrápila.

Alma, Amoroso presto je příběhem, který stojí převážně na základech milostného života Almy, a proto zde nechybí ani dráždivě milostné scény, bolest, smutek nebo nástrahy osudu na pozadí pohnutých dějin. A z inscenace plyne poučení, že ani slavní lidé nemusí být v životě šťastní. Almin zde vyprávěný osud je prostě ze života, se všemi jeho zákonitostmi a navíc jej ochucují slavná jména a kdo by nechtěl nahlédnout pod pokličku jejich životů? Bez bulvárních tendencí autoři nabízí povídání o jedné pozoruhodné ženě a jejích pozoruhodných mužích poutavě a vtipně. Osudové příběhy máme všichni rádi, jeden z nich právě ožívá na jevišti Provázku, dobře napsaný a zahraný a rozhodně stojící za vidění, třebaže není pro puritány...

Hodnocení: 70%

 

http://www.epochtimes.cz/2016091923381/Alma-Amoroso-presto-pribeh-o-jedne-osudove-zene-laka-i-po-letech.html


Další články tohoto uživatele na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.