Počet komentářů: 0
Nový komentář

Blog návštěvníků i-divadla

Pro napsání nového článku se, prosím, přihlaste.
Divadlo Feste: Dealeři fyzické lásky – problematika domácího násilí trochu jinak

Divadlo Feste: Dealeři fyzické lásky – problematika domácího násilí trochu jinak
Kateřina Šebelová | 14. 3. 2013


 


U příležitosti oslav Mezinárodního dne žen v pátek 8. března 2013 problematiku domácího násilí a znásilnění zpracovalo a opětovně uvedlo Divadlo Feste v brněnském Kabaretu Špaček.


Zatím nejnovější inscenaci nezávislého brněnského divadelního souboru Divadlo Feste s názvem Dealeři fyzické lásky napsala autorka Anna Saavedra a režíroval Jiří Honzírek. Podtitul inscenace zní dostatečně výmluvně:„Láska je, když kráčíš do neštěstí tak jistě, jak jistě vržou boty."
(Divadlo Feste)


Režie: Jiří Honzírek
Autorka: Anna Saavedra
Dramaturgie, kostýmy: Katarína K. Koišová
Hudba: Petr Foltýn
Hrají: studenti DIFA JAMU- Táňa Hlostová, Lukáš Černoch, Jan Jedlinský


(Divadlo Feste)


Třináctá komnata a tajná skříň dvou žen v opuštěném luxusním hotelu


Příběh dvou žen, které se zdánlivě náhodně setkávají v opuštěném luxusním hotelu, postupně vykresluje trápení a utrpení starší z nich, která se mladší dívce postupně svěřuje se svým nelehkým životem, který prožila a prožívá se svým tyranským manželem, který pro ni postavil tento hotel, aby ji izoloval od okolí.


Stereotypní život starší ženy dostává přítomností příchozí mladé dívky nový impulz v podobě otevírání skříní, do kterých si před světem skrýváme „své kostlivce" v podobě bolesti a utrpení. Ženy postupně zjišťují, že mají společného více, než by se na první pohled mohlo zdát. Postupně se v ději odkrývá příběh zmařených životů, které navěky rozdrtilo násilí od nejbližších členů rodiny. V závěru inscenace se karta obrací a směřuje do dramatického finále.


Hra pro tři


Samotnou inscenaci uvádí mladá herečka v mužském přestrojení. Postupně jí začínají sekundovat dva muži v trenýrkách, kteří rozverně hrají s diváky hru na tichou poštu. Bezejmenná herečka – muž poté s diváky navazuje kontakt a zapojuje je do děje pomocí cedulí Potlesk a Smích, na které mají diváci vždy po zdvižení reagovat. Poté muži navlékají ženské šaty a začínají si vyprávět své příběhy. Postupně se začíná rozkrývat mrazivý příběh jedné (nebo snad obou) z nich. V tomto dějová linka nabízí prostor pro vlastní interpretaci každého v hledišti.


Stop?
Trojice herců odehrává naoko monotónní děj, který postupně odkrývá svoji děsivou masku plnou bolesti a utrpení. (Divadlo Feste)
Trojice herců odehrává naoko monotónní děj, který postupně odkrývá svoji děsivou masku plnou bolesti a utrpení. (Divadlo Feste)
Občas do „ženského" dialogu zasáhne „mužský" element. Trojice herců odehrává naoko monotónní děj, který postupně odkrývá svoji děsivou masku plnou bolesti a utrpení. V jednotvárné lince příběhu se často opakují motivy, které mají výpovědní hodnotu a nenásilně se snaží diváka vpasovat z role pasivního pozorovatele do role toho, kdo aktivně tuto zvrácenost lidského chování zastaví třeba slovíčkem STOP! Na konci příběhu se role vymění. Toto „Kdyby..." dodává příběhu na síle.


Žádná travesti show


Kdo by očekával, že muži (Jedlinský, Černoch) v Dealerech fyzické lásky budou předvádět zženštělé postavy, je na omylu. Žádná travesti show se zde nekoná, spíše naopak. Jan Jedlinský v roli starší ženy ve svojí ledové odevzdanosti podává oslnivý výkon. Jeho žena je dokonale zlomená a přitom z ní vyzařuje jiskřička naděje se postavit osudu.


Zprvu veselá mladší žena ve ztvárnění Lukáše Černocha si počíná nejprve bezradně a nesměle, postupně se do role vžívá s nezvyklým naturelem. Jediná žena v inscenaci - Táňa Hlostová v roli muže - působí nejdříve sebejistě, ale postupně se stává křehkou obětí a zlomenou bytostí v soukolí života.


Všichni tři herci pokládají divákovi nevyřčenou otázku, zda je možné celý začarovaný kruh zastavit nebo být jen anonymními diváky, kteří si raději zacpou uši. A toho přesně režisér Honzírek chce dosáhnout, nevyhýbat se věcem, o kterých se moc nemluví, a zároveň vyburcovat diváka z letargie drsným a zcela mrazivým koncem a obnažením herců až na kost.


Zajímavosti


Zajímavým prvkem inscenace jsou černobílé projekce domů a ulice, které zcela drze servírují divákům pohled přímo do oken pomyslným sousedům z ulice. To vše hutně podbarvuje hudba Petra Foltýna. Herci navíc bojují s nedostatkem prostoru na jevišti, které umocňuje ještě více pocit stísněnosti.


Příběh našich blízkých


Dealeři fyzické lásky jsou mrazivou výpovědí o příběhu lidí, které možná divák zná z blízkého okolí nebo svojí rodiny. (Ne)plánované zapojení diváka do děje v obecenstvu nebo i celkové směřování hry se zarputile vtíravými hereckými výkony vyvolává palčivě nepříjemné pocity i dlouho po konci představení nebo při cestě domů.


Tento intenzivní pocit je jasným důkazem toho, že umění má moc pronikat i do našich životů a otevírat formou uměleckého zpracování i to, o čemž bychom možná nikdy nepřemýšleli a raději to zavřeli do svých skříní.


 


http://www.epochtimes.cz/2013031420876/Divadlo-Feste-Dealeri-fyzicke-lasky-problematika-domaciho-nasili-trochu-jinak.html


Další články tohoto uživatele na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.