Blog uživatelů i-divadla

Jezinky nalévají bezinkové víno – s kapkou arseniku a litry humoru
vydáno: 27.3.2015, Klára Tesařová

Publikováno primárně (i s fotkami) na blogu: http://klarat.blog.idnes.cz/

Že chcete také trochu ochutnat? Beze všeho – domácí výroba sester Brewsterových, ročník 2012, vinařská trať Městské divadlo Brno. Ke každé láhvi obdržíte navíc, jako bonus, rodinnou atmosféru útulného newyorského domku na okraji Brooklynu, spolu s detektivní zápletkou, na kterou by byl krátký i Sherlock Holmes. Pokud zavoláte do pěti minut, zašleme vám ještě vkusnou truhlici. Maličko rozměrnější, ale hodí se do každé domácnosti. Důležité upozornění, slabším povahám doporučujeme onu truhlu vůbec neotevírat. A víte co? Přestaňte hledat mobilní telefon a platební kartu. Vydejte se raději do divadla. Jezinky a bezinky jsou totiž v Brně k nezaplacení!

Možná vám název titulu nic neříká. Ano, uznávám, není to světoznámá shakespearovská komedie ani třeskutá Goldoniho taškařice. Divadelní hra Arsenic and Old lace, jak zní název v originále, bylo Kesseliringovo v pořadí třetí dílo. A to nejúspěšnější a divácky nejvděčnější. Však po něm sáhl v roce 1958 i Jan Werich, který Jezinky uvedl v Divadle ABC, kde tehdy zazářili Miroslav Horníček, Květa Fialová nebo Otýlie Benýšková. Díky bohu, že v dnešní době nezůstal takový skvost zapadlý v prachu zapomnění a že neunikl skvělému režisérskému čichu Petra Gazdíka.

Společně se přenesme na předměstí New Yorku. Zde žijí poklidným a spokojeným životem sestry Abby a Marta Brewsterovy. Jejich synovec, Theodore Roosevelt, tedy spíše Teddy Brewster, tuhle idylku občas naruší svou trubkou, díky které čas od času přispěchají tamní strážnici. Prostě taková „normální“ rodinka. Ale to jenom do chvíle, než další synovec v pořadí, Mortimer, slavný divadelní kritik, obdaří své drahé tety svou návštěvou. Kdyby nehledal ten proklatý program. Kdyby jenom nenakoukl do té zatracené truhly pod oknem! Mohl s Elaine řešit přípravy na svatbu a v klidu jít za kulturou. Místo toho se musí poprat s krutou realitou. Jeho milé, láskyplné a starostlivé tetičky mají své tajemství. A kdyby jen jedno! Teddyho neustálé troubení, šílený bratr Jonathan se svým osobním plastickým chirurgem dr. Einsteinem a k tomu ten Panamský průplav ve sklepě, ho snad přivedou do blázince!

V souboru Městského divadla se vyskytují dvě typově přesně pasující herečky. Jsou to Zdena Herfortová a Jana Gazdíková. Byl byl hřích neobsadit je, což režisér moc dobře věděl. A udělal více než správně. Z dvojice slečen Brewsterových jednoznačně vyniká Abby Zdeny Herfortové. Avšak obě dvě podávají promyšlené a herecky dobře vypilované výkony, jak se dá u takových zkušených dam předpokládat. Ale až budete odcházet z představení, nebudou to kupodivu ony, na které si s úsměvem na rtech vzpomenete. Bude to Martin Havelka alias Mortimer – smršť, nebo ještě lépe tornádo čistého, surového hereckého umění! Ať už se drží textu nebo improvizuje, což dělá mimochodem velmi často, velmi rád a velmi dokonale – právě díky zmíněnému, ale nejenom tomu, je tahounem celé hry. Nic vás u něho nepřekvapí: rozkopávaní dveří, bláznivé grimasy, dokonale vygradované a propracované vtípky nebo záchvat smíchu zády k publiku. I když je těžké nezůstat v oslnění strhujícím výkonem Havelkovým, rozhodně nesmíme zapomenout na další role. Elaine Harperová Evelíny Kachlířové skvěle sekunduje svému hereckému partnerovi. Menší, ale docela důležité, role Teddyho se ujal Petr Štěpán, jeho „na zteč“ vám bude taktéž dlouho rezonovat v hlavě. Dále zmíním Jaroslava Matějku spolu s Vojtěchem Blahutou. Matějka si postavu psychicky narušeného vrahouna evidentně užívá a Blahutův dr. Einstein ohromí nenuceným humorem založeným na komolení řeči. Z menších postav zaujal Robert Urban alias strážník O´Hara (ten s uměleckými sklony) nebo Isteníkův policista Klein.

Opravdu se snažím najít na Jezinkách něco, co bych mohla zkritizovat. Ale copak jde hanit elegantní scénu Emila Konečného, dobové kostýmy Andreji Kučerové a Elišky Ondráčkové nebo libozvučný hudební podklad Igora Vavrdy? Copak lze těm lidem na jevišti vyčítat, že do toho jdou naplno, ale přitom uvolněně, že se občas odbourají? Ne, ne a zase ne. Nemůžu najít žádná negativa. Pokud chcete zapomenout na starosti všedních dní, odreagovat se a hlavně pořádně provětrat svou bránici, jsou pro vás Jezinky a bezinky v Brně nejlepší volbou. Takže jasně a stručně, jak to napsal po světové premiéře v roce 1941 Brooks Atkinson do New York Timesu: „Tak zábavné, že na to nikdo z nás nikdy nezapomene.“ A mně nezbývá než s ním plně souhlasit.


Další články tohoto uživatele na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.